Březen 2009

Vánoční štola

31. března 2009 v 21:13 | *L* |  Receptury
Jak upéct vánoční štolu?
Ingredience:
Kvásek:100 ml vlažného mléka
50 g droždí
1 lžíce krupicového cukru
1 lžíce polohrubé mouky
Těsto:500 g polohrubé mouky
150 ml vlažného mléka
3 žloutky
180 g másla
70 g krupicového cukru
50 g moučkového cukru
1 malý pytlík vanilkového cukru
2 lžíce rumu
muškátový květ
nastrouhaná citrónová kůra
100 g opláchnutých rozinek
100 g oloupaných a nakrájených mandlí
50 g kandovaného ovoce
Postup:
1. Nejprve zaděláme kvásek - v mléce rozmícháme droždí, cukr a mouku a necháme vykynout.
2. Pokračujeme vypracováním samotného těsta - do mísy nasypeme mouku, přidáme kvásek a v mléce rozšlehané žloutky, změklé máslo, krupicový, moučkový i vanilkový cukr, rum, muškátový květ a citrónovou kůru. Těsto propracujeme a necháme asi hodinu kynout.
3. Poté do těsta rozinky, mandle a kandované ovoce. Necháme ještě asi 30 minut kynout.
4. Typický tvar štoly vytvoříme tak, že těsto vyválíme na pomoučeném vále do tvaru obdélníku, třetinu těsta přehneme na druhou třetinu a na ně přeložíme zbytek těsta. Hřbetem ruky nebo válečkem na nudle potom uděláme uprostřed těsta žlábek. Na plechu necháme štolu ještě krátce kynout.
5. Aby se nám štola při pečení "nerozjela", uděláme z alobalu dlouhý pruh a obtočíme ho kolem štoly.
6. Horkou štolu potřeme rozehřátým máslem a bohatě ji pocukrujeme moučkovým cukrem. Vychladlou štolu vložíme do mikrotenového sáčku a necháme uležet v chladu.

Rybí polévka na štědrovečerní tabuli
Ingredience:
hlava z kapra
mlíčí nebo jikry
mrkev
petržel
kousek celeru
malá cibule
máslo
hladká mouka
sůl a pepř
muškátový oříšek
houska na osmažení, 1,5 l vody

Postup:
1. Hlavu z kapra dobře opláchneme a dáme vařit s kouskem oloupané cibule a petrželí do 1,5 l vody. Osolíme a zakryjeme pokličkou.
2. Na másle na pánvi osmahneme očištěnou, nahrubo nastrouhanou zeleninu.
3. Když je maso měkké, vývar z ryby scedíme, přidáme do něj zeleninu a nakrájené mlíčí nebo jikry. Vaříme přikryté do změknutí zeleniny a mlíčí či jiker.
4. Okořeníme, dochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem. Zahustíme jíškou z másla a hladké mouky.
Tip: Podáváme s osmaženou houskou.
Vyměňte vaječňák za karamelák!
Doba přípravy: 0,5 hodiny
Doba vaření: 2 hodiny
Ingredience na litr likéru:
0,5 litru Rumu neboli Tuzemáku
2 sladká kondenzovaná mléka Tatra
1 kelímek sladké smetany
Postup:
1. Dvě plechovky Tatra mléka ponoříme do hrnce s vodou. Ve vodní lázni necháme plechovky vařit dvě hodiny.
2. Po uvaření vyjmeme plechovky a necháme vychladnout. Rozhodně neotevírejte horké!
3. Zkaramelizovanou směs Tatra mléka smícháme s Rumem a deset minut šleháme.
4. Na závěr do ušlehané směsi vmícháme sladkou smetanu.
5. Dva nadbytečné decilitry rovnou ochutnáme, zbylý litr likéru nalejeme do dvou půllitrových lahví a dáme vychladit.
Náš tip: Místo rumu je možné použít dražší alkohol, například whisky.


Staročeské medové perníčky
Ingredience:
Těsto:
250 g medu
120 g cukru krystal
1/8 litru vody
500 g hladké mouky
1 vejce
70 g moučkového cukru
1 lžička skořice
3 zrnka hřebíčku
2 zrnka nového koření
1/2 lžičky anýzu, rozdrceného a přesetého
1 lžička jedlé sody
Bílková poleva:
140 g dvakrát přesetého jemného moučkového cukru
1 bílek
1 lžička rumu
Postup:
1. Med svaříme s krystalovým cukrem a vodou a necháme vychladnout.
2. Za stálého míchání postupně přidáváme hladkou mouku, vejce, moučkový cukr, skořici, hřebíček, nové koření a anýz. Nakonec přidáme lžičku sody.
3. Připravenou hmotu zpracujeme dohladka a necháme odležet přes noc. Druhý den vyválíme placku, z níž vykrájíme tvary, které klademe na tukem pomazaný plech. Potřeme vlažnou vodou a dáme péct.
4. Upečené perníčky potřeme vajíčkem s trochou mléka, aby dostaly lesk, ale už nepečeme.
5. Ušleháme ingredience na polevu a zdobíme vychladlé perníčky bílkovou polevou.
Tip: Bílkovou polevu lze různě obarvit cukrářskou barvou.

kromě srdečného přání šťastně prožitých svátků vánočních, mám pro vás i něco k Novému roku, do kterého vám přeji jen to nej… Ono NĚCO je něco na zub. Prostě jeden speciální recept, který při troše snažení zvládne úplně každý. I ten, kdo připálí vajíčka a vodu na čaj.
V kuchařce je psáno, že:
Vezmeme 12 měsíců, které je nutno předem očistit od veškeré zlomyslnosti, chamtivosti a nenávisti.
Každý měsíc rozkrojíme min. na 28 dnů, nejvíce však na 31, tím pádem nám nakrájené kousky vystačí na celý rok.
Poté se každý den upraví tak, že se přidá:
- 7 hrstí zdraví
- 1 porce důvěry
- 1 odměrka poctivé práce
- 2 dávky dobré nálady
- 3 vrchovaté lžíce optimismu
- 1 čajová lžíce snášenlivosti
- 1 zrnko trpělivosti a špetka taktu
To vše se bohatě zalije láskou a ozdobí kytičkou pozornosti. Nyní je pokrm hotov a můžeme jej podávat s milým úsměvem a dobrým přátelským slovem.
Dobrou chuť

Norah Jones What Am I to You

31. března 2009 v 20:57 | *L* |  postahováno
norah jones - what am i to you?
what am i to you
tell me darling true
to me you are the sea
fast as you can be
and deep the shade of blue

when you're feeling low
to whom else do you go
see I cry if you hurt
i'd give you my last shirt
because I love you so

if my sky should fall
would you even call
opened up my heart
i never want to part
i'm giving you the ball

when i look in your eyes
i can feel the butterflies
i love you when you're blue
tell me darlin' true
what am I to you

yeah well if my sky should fall
would you even call
opened up my heart
never wanna part
i'm giving you the ball

when i look in your eyes
i can feel the butterflies
could you find a love in me
could you carve me in a tree
don't fill my heart with lies

i will you love when you're blue
tell me darlin' true
what am I to you
what am I to you
what am I to you

Thajské recepty 2 ve Vok pánvi

31. března 2009 v 20:18 | *L* |  Receptury
Recept: Krůtí nudličky v kokosovém mléce PRO 4 OSOBY:


600 g krůtích prsou,1 červená paprika
250 g jarní cibulky,1 svazek bazalky
400 ml kokosového mléka
1 lžíce žluté karí pasty,2 lžíce sójové omáčky,1 lžíce cukru

POSTUP:Krůtí prsa jsme nejprve opláchli a osušili. Nakrájeli jsme je přes vlákna na tenké plátky a potom ještě na jemné nudličky.Papriku jsme opláchli, zbavili semen a nakrájeli na nudličky. Jarní cibulky jsme opláchli a nakrájeli na kolečka, lístky bazalky jsme otrhali a polovinu z nich nasekali najemno. Ve woku nebo v hlubší pánvi jsme uvedli do varu kokosové mléko a s karí pastou povařili asi minutu. Přidali jsme krůtí nudličky a vařili 4 minuty.
Do pánve jsme dali nakrájenou zeleninu a zvolna vařili další 3 minuty. Nakonec jsme přimíchali nasekanou bazalku, sójovou omáčku a cukr. Podávali jsme posypané lístky bazalky.


Recept: Kachní prsíčka s nudlemi
PRO 4 OSOBY:
400 g kachního masa (prsa)
270 g sezamových nudlí
50 ml oleje
3 jarní cibulky
1 čerstvý oloupaný ananas
2 řapíky naťového celeru
330 g směsi zeleniny - například: mrkve, papriky, fazolových klíčků
6 lžic švestkové omáčky (v kastrůlku jsme rozvařili s vodou švestková povidla)
POSTUP:Nudle jsme uvařili ve vroucí vodě. Vok (pánev se zakulaceným dnem) jsme rozpálili a za stálého míchání v něm restovali kousky kachního masa, až bylo křupavé.
Přebytečný tuk jsme slili, ve voku jsme ho ponechali asi dvě lžíce.
Potom jsme vsypali jarní cibulky, řapíkatý celer a směs smažili 2 minuty. Přidali jsme ananas, zeleninovou směs a znovu vše restovali.
Postupně jsme potom přidali kousky kachního masa, nudle, švestkovou omáčku. Směs jsme prohřáli a podávali.

Recept: Kachna ve švestkové omáčce
PRO 4 OSOBY:
4 kachní čtvrtky
1 najemno nakrájená velká cibule
500 g zralých, vypeckovaných a rozčtvrcených švestek
2 lžíce želé z červeného rybízu

WOK pánev a její výhody WOK pánev je široká a hluboká pánev, která slouží současně jako hrnec. K její propagaci v moderní kuchyni přispěli čínští kuchaři, kteří její použití rozšířili po celém světě.




Příprava pokrmů ve WOKu

Ve WOK pánvi dokážeme připravit jak tradiční asijské pokrmy, tak třeba i celé kuře. Je to vskutku univerzální kuchyňská nádoba. Použití a údržba WOK pánve - více než snadné.
Tepelná úprava pokrmů je rychlá a díky nepřilnavému povrchu se jídlo nepřipaluje a zachovává si vitamíny a cenné látky uložené v upravované zelenině. Mnozí z nás se bez tohoto šikovného pomocníka v kuchyni v dnešní době již neobejdou. Myslím, že tato zázračná, šikovná pánev je dnes již známa a neméně používána ve všech vyspělých státech světa. Kdo ji ještě nemá a hodlá si ji pořídit, jistě mi po jejím prvním použití dá za pravdu, že kdo ji pozná, už jinou nebude chtít.
Co lze ve WOK pánvi připravit

Hodí se k velmi rychlé úpravě masa či zeleniny, ale lze v ní překvapivě připravit i moučníky. Tato hluboká univerzální pánev slouží k vaření, dušení či smažení. Lze ji použít na přímém ohni, ale též na elektrickém či plynovém sporáku.
Používané materiály
Materiál, ze kterého se pánev WOK vyrábí, se různí. Tradiční a nejlépe cenově dostupné jsou vyrobeny z masivní černé oceli. Z dalších materiálů sloužících k výrobě této "kouzelné pánve" můžeme jmenovat například ušlechtilou ocel s teflonovým či jiným nepřilnavým povrchem. Klasický WOK je opatřen dvěma rukojetěmi. Menší pánve se pak vyrábí s jedním velkým madlem podobným tomu, jaké mají evropské pánve. Nezbytným doplňkem je poklice kulatá, případně půlkulatá mřížka na vaření pokrmů v páře nebo ohřívání.
Použití a údržba pánve WOK

Její zvláštní, kotlíkový tvar umožňuje přípravu většího množství surovin, na menším množství tuku. Při vaření, ale i jeho údržbě, se nesmí používat žádné kovové či ostré předměty. Takové předměty by mohly pánev poškrábat a tím by poničily její nepřilnavý povrch, tím by pánev přišla o svou hlavní funkci a byla by znehodnocena. Při údržbě použijeme jen malé množství jemného saponátu a horkou vodu. Rozhodně nepoužíváme prášek na nádobí nebo drátěnky. Nikdy WOK pánve nemyjeme v myčce, poškodili bychom tím jejich nepřilnavý povrch.
Zdravý způsob vaření Vaření ve WOK pánvi znamená použití mnohem menšího množství oleje, a tím je příprava pokrmů v něm mnohem zdravější. Pokrmy jsou nejen zdravé a zachovávají si i při tepelné úpravě většinu vitamínů, ale pokrmy jsou i velice chutné.
Zachování vitamínů ve WOKu -
K zachování vitamínů dochází díky použitému materiálu - pokrm nepřichytává. Výhodou je i velmi rychlá úprava. Zeleninové pokrmy se zpravidla připravují ve WOK pánvi do deseti minut.


Thajská polévka…Seznam ingrediencí: chilli papričky, citronová tráva, galanga (nebo zázvor), Tom Yam Pasta, citronová šťáva, rybí omáčka, žampiony, koriandr, cibule, rajče, krevety, kuřecí vývar

Postup přípravy: Do hrnce dáme kuřecí vývar. Když se začne vařit, postupně přidáváme všechny ingredience (žampiony, krevety, citronovou šťávu, tom yam pastu, galangu, chilli papričky, cibuli, koriandr, citronovou trávu, rybí omáčku a rajské) a necháme chvíli probublat.


Poznámka redakce - volili bychom jiný postup - všechny ingredience na rozpáleném oleji v pánvi vok krátce orestujeme (v pořadí - cibulka, koření a pasta, chilli, houby a zelenina, ostatní ingredience bez citronové šťávy) a pak zalijeme vývarem, přidáme citronovou štávu podle chuti, a necháme krátce povařit. Galanga - kořen asijské rostliny podobný zázvoru.


Kuře Ča-pa-kchuaj

Seznam ingrediencí:


1


kuře


1


cibule


3 lžíce


cherry


2 lžíce


polévkového koření


2 lžíce


sójové omáčky


1/2 lžičky


zázvoru





sůl





cukr





mouka





olej






Postup přípravy:
Kuře naporcujeme a porce kuřete marinujeme 2-3 hodiny ve směsi cherry, drobně nakrájené cibule, koření, sójové omáčky, zázvoru, soli a cukru. Před přípravou porce vyjmeme, obalíme v mouce a na rozpáleném oleji usmažíme.



Kuře po španělsku


Seznam ingrediencí:


1 balení


kuře


1 dcl


Rama Culinesse




1 stroužek


česneku





100 g


nakrájené cibule





1 lžička


soli





1 lžíce


cukru





1 lžíce


worčestru





1 lžíce


octa





1 šálek


kečupu Hellmann´s




1 šálek


vody








Postup přípravy:
Naporcované kuře vložíme do pekáče a potíráme omáčkou ze surovin, které jsme promíchali a 15 min. povařili.


Varianta - osmažit kousky kuřete a přidat ingredience k podušenému masíku v pánvi…



Asijské kuře na pánvi wok




Ingredience: 4 kuřecí řízky, 2 lžíce cukru, 2 pórky, 1 červená paprika, 2 stroužky česneku, 4 lžíce oleje, 1 lžička zázvoru, 200 ml slepičího vývaru, 3 lžíce arašídů, 2 badyány, 2 lžíce rýžového vína, sůl, pepř





Postup přípravy: Omyté maso nakrájíme na nudličky široké asi 2 cm. Cukr se 4 lžícemi vody zkaramelizujeme v rozehřátém woku do světle hněda a karamelem maso potřeme. Pórek nakrájíme na kolečka, papriku na nudličky, česnek najemno posekáme. Ve woku rozehřejeme 2 lžíce oleje a maso na něm prudce opečeme. Vyjmeme a necháme v teple. Papriku opečeme na zbylém oleji asi 2 minuty, přidáme pórek, česnek a zázvor a vše krátce osmahneme. Poté přidáme maso, vývar, arašídy a badyán a za stálého míchání dusíme asi 5 minut. Badyán vyjmeme. Vše ochutíme vínem, osolíme a opepříme. Podáváme s rýží.

Počet porcí: 4









Čínské kuře
Čínské kuře : 1/2 kg kuřecích řízků, 1 malá konzerva hrášku, 1 malá konzerva kukuřice, olej na smažení. Marináda: 4 stroužky česneku, 2 vejce, 2 lžíce škrobové mouky, 1 lžička curry, 1 lžička soli, 1/2 lžičky chilli koření, 1 lžička sladké papriky, 1/2 lžičky bílého pepře, sojová omáčka, worchester. Maso nakrájíme na nudličky a dáme do připravené marinády. Necháme odležet 24 hod. Poté na rozpáleném oleji PRUDCE osmažíme na pánvy wok dozlatova - používáme dvourukou vidličku, aby se nám maso nespojilo. Na závěr přidáme k masu hrášek a kukuřici.
Příloha: orestované papriky - na oleji zprudka se solí a citronovou šťávou opečeme papriky různých barev pokrájené na větší kousky


Fazole se zeleninou
Fazole se zeleninou : 400 g hnědých uvařených fazolí, 8 stroužků česneku, 2 cibule červené, papriku zelenou, červenou a žlutou, 1 pórek, 30 g sušených čínských hub (v létě můžeme dát i čerstvé naše nebo pokud máme z mrazáku), 100 g řapíkatého celeru, 1 lžíce škrobové moučky, 100 ml bílého vína, 50 ml sojové omáčky, sůl, olej. Čínské houby si namočíme asi na 20 min. do studené vody a poté nakrájíme na kousky jako všechnu zeleninu. Na pánvi wok rozpálíme olej a postupně přidáváme cibuli, celer, česnek, papriky, houby a scezené fazole. Vše osmahneme. Nakonec ze zeleniny přidáme pórek, který už jen krátce povaříme. Smícháme víno se škrobovou moučkou a vlejeme do směsi - toto uděláme skutečně před koncem vaření, protože by nám stále houstlo dlouhým vařením.

Příloha: bílý chléb

Hovězí se zeleninou
Hovězí se zeleninou : 500 g zadního hovězího, 2 lžíce sojové omáčky, 2 lžíce rýžového vína nebo sherry, 2 lžíce škrobové moučky, 2 lžíce rostlinného oleje, 1 lžíce nakrájeného čerstvého zázvoru, 1 llžička cukru, 1 lžička sezamového oleje, 2 větší cibule, 2 velké papriky, 1 větší pórek, 4 stroužky česneku, sůl. Maso nakrájíme na větší kousky a vložíme do mísy, přidáme sojovou omáčku, rýžové víno, škrobovou moučku, sezamový olej a důkladně promícháme. Na VELMI rozpálený olej opatrně vložíme maso, osmahneme a vyndáme z pánve wok a dáme na cedník okapat. Na zbylý výpek vložíme cibuli pokrájenou na nudličky, česnek na plátky a na kostičky nakrájený čerstvý zázvor. Vše lehce osmahneme, přidáme papriku pokrájenou na kostičky, pórek na nudličky a promícháme, zastřikneme zbylou marinádou, osolíme, pocukrujeme, vložíme zpět maso a vše promícháme.

Krůtí prsa s červenou řepou
Krůtí prsa s červenou řepou : 600 g krůtích prsou, 100 g bambusových výhonků, 50 ml sojové omáčky, 50 ml sherry, 1 lžíce škrobové moučky, papriku červenou a žlutou, čerstvý zázvor, sůl. Krůtí prsa odblaníme a nakrájíme na nudličky a naložíme společně se sojovou omáčkou, sherry, zázvorem, škrob. m. a solí. Necháme odležet alespoň 12 hod. Krůtí maso zprudka osmaž. ve WOKu na oleji, přidáme bambus. výhonky a papriku na nudličky. Příloha: řepné chipsy - 1 červená řepa střední velikosti, cukr, sůl, olej. - Řepu si nakrájíme na tenké plátky a dáváme na pánev s větším množstvím oleje smažit. Řepných chipsů dáváme tolik, aby se na pánvi nepřekrývalo a tudíž musíme opékat na vícekrát, protože se nám všechny porce na pánev nevejdou. Osmažíme do podoby chipsů, ale pozor, nesmíme spálit. Hotové mírně osolíme a ocukrujeme

Kuře s grilovanými paprikami
Kuře s grilovanými paprikami : 1 kg kuřecího masa - prsa, 3 větší barevné papriky, 5 stroužků česneku, 1 bílek, rýžové víno nebo sherry, 1 lžíce cukru, škrobová moučka, sůl, pepř, olej, 1/4 l kuřecího vývaru, kečup, sojová omáčka. Ogrilujeme papriky nad plamenem a vložíme do silonového sáčku, uzavřeme a necháme vychladnout. Poté papriky oloupeme a rozkrájíme na nudličky, pokapeme olejem, osolíme, opepříme, dáme uležet. Maso nakrájíme na akorát kostičky, promícháme s bílkem a škrobovou moučkou. Poté na rozpáleném oleji PRUDCE osmahneme na pánvi wok, vyjmeme a většinu oleje slijeme. Do zbytku oleje dáme česnek pokr. na plátky, osmahneme, přid. kuř. vývar, zastřikneme vínem nebo sherry, přid. soj. om., kečup a krátce provař. Přid. cukr, lehce zahustíme škrob.m. rozmíchanou ve vodě, promích., vlož. připr. papriky, po chvilce maso, zamích. a podáváme.

Příloha: skleněné nudle

Rizoto s kuřecím masem á la čína
Rizoto s kuřecím masem a' la čína : 300 g rýže, 200 g kuřecích prsou, 1 cibule, 1 paprika, 2 rajčata, 1 šálek hrášku, 2 šálky vývaru, rozmarýn, curry, sůl, bílý pepř, olej. Na pánev wok nalijeme olej,orestujeme jemně nasekanou cibuli s nakrájeným kuřecím masem. Přidáme nakrájené papriky, rajčata, hrášek, curry, rozmarýn, předvařenou rýži a vše zalijeme vývarem. Dochutíme solí a pepřem.

Příloha: salát z červeného zelí, cibule, papriky, pórku, bílého zelí - vše se nakrájí na jemné dlouhé nudličky a zalije zál. z hořčice, oleje, aromatického octa a bylinek

Směs 3 druhů masa nebo Maso tří barev
Směs 3 druhů masa nebo Maso tří barev : 3 druhy masa - vepř. pečeně, hovězí maso a kuř. prsa, žampiony, cibule červená a bílá, paprika červená, feferonka zelená, čer. zázvor, škrob. moučka, sojová omáíčka, kečup a olej na smažení. Nakrájíme maso na nudličky. Cibuli na 1/2 a potom přes na plátky. Žampiony na plátky a papriku na nudličky. Zázvor na jemné kostičky či proužky. Na hodně rozpáleném oleji ve WOKu opečeme maso, které jsme si předem promíchali se škrob. moučkou a přid. postupně zázvor, žampiony, cibuli, papriku a feferonku. Když je dobře orestované, přidáme lžíci kečupu, soj. omáčku a zastřikneme vodou.














Thajské recepty

31. března 2009 v 20:13 | *L* |  Receptury
Recept: Kuře nasi goreng (Indonésie) - - -PRO 4 OSOBY:



40 g banánových listů
1 lžička čili pasty
1 cibule
2 ks feferonů
400 g kalamárů
2 snítky koriandru
2 snítky petrželky kudrnky
200 g kuřecích prsíček
1 ks limety
4 limetové listy
4 lžíce olivového oleje
4 lžíce Ketjap Manis (indonéská nasládlá omáčka, je, stejně tak jako ostatní nezvyklé ingredience k dostání v oddělení exotických kuchyní v supermarketech)
1 pór
400 g jasmínové rýže
4 tygří krevety
50 ml ústřicové omáčky
20 g čerstvého zázvoru
50 g čínského zelí
1 stroužek česneku
1 vejce



POSTUP:Zeleninu jsme nakrájeli nadrobno. Ve woku jsme rozpálili olej a orestovali v něm kalamáry a krevety, přidali nadrobno nakrájený česnek a nastrouhaný zázvor.
Přidali jsme uvařenou jasmínovou rýži a opět prohřáli. Směs jsme v pánvi přesunuli na jednu stranu a na vzniklé ploše z rozšlehaného vejce usmažili omeletu, kterou jsme roztrhali a promíchali s rýží.
Přimíchali jsme zeleninu a ochutili ústřicovou omáčkou. Podávali jsme na banánových listech dochucené čili pastou.
Náš tip:Banánové listy nahradíme tmavšími listy salátu. Limetku si můžeme časem vypěstovat ze semínka v květníku, podobně jako citroník.
Thajské specialityX Thajská jídla mají převážně konzistenci hustých polévek, plných masa, zeleniny, nudlí, vše v silném vývaru. X Specifickou chuť dodávají thajskému jídlu karí pasta, limetky, zázvor, koriandr, limetkové listy, kokosové mléko.


Recept: Thajské smažené nudle PRO 4 OSOBY:



200 g čínských instantních nudlí (namočíme ve vodě),1 pórek,1 mrkev
1 feferonka (kozí roh)
300 g krůtích (kuřecích) prs
50 ml olivového oleje
1 stroužek česneku,10 g čerstvého zázvoru
ústřicová omáčka
sojová omáčka (japonská)
sweet chilli sos (čili omáčka)





POSTUP:Wok jsme rozpálili a na olej dali maso nakrájené přes vlákno na tenké plátky 2x3 cm. Přidali jsme zázvor, česnek a restovali, dokud okraje masa nezezlátly. Potom jsme přidali okapané nudle, zeleninu a dále opékali. Nudle jsme ochutili sojovou, ústřicovou a čili omáčkou. Směs tří omáček jsme ještě přiložili ve zvláštní mističce a ozdobili nakrájenou feferonkou..

Recept: Kuřecí karí (Chicken curry) PRO 4 OSOBY:



500 g kuřecích prs , 1 lžička čili koření,
1 cibule,2 lžíce karí pasty, 150 ml kokosového mléka,1 snítky koriandru
50 ml oleje ,sůl ,1 l vývaru 1 limetka
Na přílohu:
200 g jasmínové rýže,svazek jarní cibulky
zázvor, česnek (podle chuti)



POSTUP:Karí pastu jsme v kastrůlku rozehřáli s olejem a přidali jsme na kostky nakrájené kuřecí maso. Přilili jsme kokosové mléko, vývar, na kostky nakrájené maso a pozvolna vařili.
Do směsi jsme dali koriandr, limetovou šťávu a opět vařili, dokud šťáva nezhoustla. Pokrm jsme rozdělili do misek, ozdobili čerstvým koriandrem. Jako přílohu jsme podávali smaženou jasmínovou rýži - uvařenou rýži jsme dali do woku na rozpálený olej, ochutili zázvorem, nakrájenou jarní cibulkou, česnekem a natrhanou vaječnou omeletou.

Recept: Kuřecí plátky se zázvorem PRO 4 OSOBY:



500 g kuřecích řízků
6 jarních cibulek
6 malých mrkví
sůl, pepř
4 lžičky škrobové moučky
4 lžíce oleje
200 sójových výhonků
1 lžička mletého zázvoru
4 lžíce rýžového vína
4 lžíce sójové omáčky
250 g rýže basmati



POSTUP:Rýži jsme propláchli pod tekoucí vodou, vložili do 1,5 x většího množství vody a dusili pod pokličkou doměkka.Jarní cibulky jsme očistili, nakrájeli na kolečka, mrkve očistili podélně rozpůlili a nakrájeli na větší kousky.Opláchnutá a osušená kuřecí prsa jsme nakrájeli přes vlákna na tenké plátky, osolili je, opepřili a poprášili škrobovou moučkou.Wok nebo hlubší pánev jsme rozpálili, přidali olej, vložili do něj maso a za stálého míchání je opekli dozlatova.Maso jsme vyjmuli a do pánve dali jarní cibulku, mrkev a opláchnuté sójové výhonky. Směs jsme smažili asi 5 minut, ochutili ji rýžovým vínem, sójovou omáčkou a zázvorem. Omáčku jsme nechali přejít varem a podle chuti ji opepřili.Zeleninu s omáčkou jsme pak rozdělili na talíře a obložili kuřecím masem a podávali s rýží basmati.



Recept: Kuře naostro PRO 4 OSOBY:



4 kuřecí stehenní řízky
1 zelená paprika
2 chilli papričky
5 stroužků česneku
10 kuliček pepře
1 lžička maizenové pasty (lžička maizeny a lžička vody)
3 šálky oleje
Přísady na marinádu:
1 vejce
1 lžička sójové omáčky
1/3 lžíce maizeny
Přísady do omáčky:
1 lžička sójové omáčky
½ lžičky cukru
1lžička bílého octa
1 lžíce vína
1 lžička bujónu
Na dochucení:
½ lžičky oleje s čili


POSTUP:Maso jsme nakrájeli na kostky 2 x 2 cm. Smíchali jsme je s přísadami na marinádu a nechali odpočinout asi 30 minut.
Zelenou papriku a čili papričky jsme zbavili semen a nakrájeli na kousky, česnek na tenké plátečky. V pánvi jsme rozpálili olej, osmažili na něm papriku, čili a česnek. Přidali jsme maso, přísady do omáčky a smažili další 3 minuty. Nakonec jsme směs zahustli maizenovou pastou a dochutili čili olejem.


všehochutě

31. března 2009 v 20:09 | *L* |  Receptury

*Staročeská rybí polévka*
Vzala se očištěná rybí hlava, která se zbavila žáber, dále ocas a vnitřnosti, to vše se dobře povařilo v hrnci. Potom se vše procedilo, zahustilo světlou jíškou a přidala se osmažená zelenina. Mezi tím se z kostí obralo rybí maso, které se přidalo do polévky spolu s jikrami a mlíčím, vše se povařilo, okořenilo květem a zelenou petrželí. Do hotové polévky se sypala na drobno nakrájená osmažená houska.

*Klasická vánoční rybí polévka*
Hlavy z kaprů, jikry, 100 g kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel), 40 g másla, 40 g hladké mouky, sůl, petrželka, muškátový květ nebo oříšek.
Hlavu kapra očistíme, zbavíme žaber a očí, vaříme asi 15 minut. Vývar procedíme, umícháme světlou jíšku a zahustíme vývar. Na másle osmažíme nastrouhanou nebo na jemné nudličky pokrájenou zeleninu, přidáme do polévky a uvaříme do měkka. Nakonec přidáme maso z hlavy, jikry nebo mlíčí, osolíme, okořeníme a přidáme zelenou petrželku.
K polévce patří na kostičky nakrájená a osmažená houska.

*Bramborový salát*
1 kg brambor, 270 g sladkokyselých okurek, 80 g cibule, 150 g mrkve, 100 g celeru a petržele, 60 g sterilovaného hrášku, 400 g majonézy, sůl a pepř.
Brambory uvaříme den předem, nakrájíme na kostičky, přidáme stejně nakrájené okurky, vařenou zeleninu, cibuli nadrobno nakrájenou a hrášek. Osolíme, opepříme, případně přikyselíme a vše zlehka promícháme s majonézou (můžeme zředit bílým jogurtem). Necháme uležet.
Na míse ozdobíme čtvrtkami vařených vajec a sladkokyselými okurkami.

*Bramborový salát se zeleninou*
1 kg brambor, 10 dkg cibule, 10 dkg okurek, buď 10 dkg zeleného hrášku, nebo 20 dkg usekaných zelených paprik a rajčat, nebo 20 dkg vařené kořenové zeleniny (celer, mrkev, petržel), nebo 10 dkg syrového celeru, 2 jablka, nebo 10 dkg krájeného syrového kyselého zelí. Na toto množství přidáme 20 dkg majonézy.

*Majonéza z čerstvých žloutků*
2 žloutky, 20-25 dkg oleje, sůl, 2 lžíce tekutiny na rozředění, na špičku kulatého nože cukru, 1 lžíce citronové šťávy nebo octa podle chuti
Na tření vezmeme porcelánovou misku, dlouhou cukrářskou metlu nebo drátěnou spirálovou vařečku. Především dobře oddělíme žloutky od bílků; žloutky dáme do misky, přidáme špetku soli a metlou je dobře rozšleháme. Za stálého šlehání začneme přidávat olej, nejprve po kapkách a každou kapku dobře a rychle zašleháme. Teprve když majonéza začíná mírně houstnout, můžeme lít olej tenkým praménkem.
Když majonéza zhoustne natolik, že při tření zůstává nabalena na metle, máme základní majonézovou hmotu, kterou ředíme citronovou šťávou, octem a vodou nebo mlékem. Hotovou majonézu přiměřeně dosolíme, je-li třeba okyselíme, okořeníme a zjemníme přidáním špetky cukru.

*Kapr na sardeli*
Snadná úprava vhodná pro začátečníky, jemná chuť vhodná pro labužníky.
Potřebujeme pouhé 3 suroviny: kapr, máslo, 1 krabička sardelek (malé slané rybičky, z nichž se dělají očka)
Na dno pekáčku lehce vymazaného máslem naskládáme očistěné díly kapra (asi 10 dílů z cca dvoukilového kapra) a pomažeme sardelovým máslem: z jedné konzervy sardelek slijeme olej, sardelky nakrájíme na drobno a pak utřeme s necelou osminou másla.
Pečeme cca 1/2 hodiny ve středně vyhřáté troubě. Před koncem přilijeme trochu horké vody a vařečkou omyjeme zahnědlé strany pekáče, čímž vznikne světle hnědá jemná šťávička. Podává se s bílým pečivem.

*Černý kuba*
250 g krupek, 500 g čerstvých nebo 50 g sušených hub, 100 g másla, cibule, česnek, kmín a sůl
Krupky uvaříte doměkka s kouskem másla, solí a kmínem. Na cibulce podusíte houby (sušené nejprve namočíte na 1 hodinu do studené vody, pak necháte okapat). Vše smícháte dohromady, přidáte utřený česnek, dosolíte, omastíte a zapečete. Dříve jedli z jednoho pekáčku a přikusovali kyselé naložené švestky.

*Boží milosti*
Těsto se připraví z 28 dkg hladké mouky, 7 dkg cukru, 2 žloutků a 1 celého vejce, 3 lžic vína, 3 lžic mléka. Těsto se pečlivě vypracuje, až je hladké a leské. Potom se rozválí na tloušťku 2 - 3 mm a nožem nebo vroubkovaným rádýlkem se vykrajují čtverečky, obdélníky, trojúhelníky a proužky, také kolečka a hvězdice. Mohou se libovolně spojovat a stáčet. Smaží se na rozpáleném oleji, po usmažení možno posypat skořicí a cukrem.

*Vanilkové rohlíčky*
15 dkg hladké mouky, 2 dkg cukru, 10 dkg másla, 5 dkg mandlí nebo oříšků, 1 žloutek, vanilka, moučkový cukr na obalování
Do sypkých příprav rozsekáme tuk, přidáme žloutek a spojíme na válu v těsto. Pracujeme rychle, aby tuk v těstě příliš nezměkl, neboť by se špatně dělaly rohlíčky. Proto dáváme zpracované těsto do chladna odpočinout. Z těsta uděláme váleček, nakrájíme na stejně velké kousky a děláme malé rohlíčky. Pečeme v mírně vyhřáté troubě. Horké obalujeme ve vanilkovém cukru.

*Linecká kolečka*
210 g hladké mouky, 140 g tuku, 70 g cukru, citronová kůra, vanilka, 1 - 2 žloutky.
Do mouky na vále rozsekáme a rozmělníme tuk, přidáme cukr, žloutky a nožem těsto promícháme. Zpracujeme a necháme v chladu odpočinout. Potom těsto rozválíme a vykrájíme kolečka nebo hvězdy, polovinu plných a polovinu s otvorem uprostřed. Upečeme dorůžova. Po upečení slepujeme zavařeninou (rybízovou, meruňkovou).

*Jablkový závin*
Na tři záviny potřebujeme: 350 g hladké mouky, špetku soli, 1 vejce, 1 žloutek, 1 lžíci octa, 3 lžíce oleje, vlažnou vodu, hladkou mouku na vyválení, máslo na potření, cukr na posypání. Nádivka - 1,5 kg jablek na plátky nastrouhat, 15O g mletých ořechů, hrozinky, skořicový cukr.
Na vál prosijeme mouku se solí, přidáme vejce, žloutek, ocet, olej a vlažnou vodou zaděláme vláčné, středně husté těsto. Dobře je vypracujeme, rozdělíme na 3 bochánky, poprášíme moukou a přiklopíme teplým kastrolem asi na půl hodiny. Na stůl položíme
velkou utěrku, posypeme moukou a jeden díl těsta vyválíme na obdélník; lehce pokropíme rozehřátým máslem, poklademe jablky, posypeme ořechy, hrozinkami, skořicovým cukrem a pomocí utěrky závin stáčíme.Stejně připravíme další dva záviny. Potřené máslem pečeme v středně vyhřáté troubě 200 stupňů C asi půl hodiny. Po upečení teplý závin opět potřeme máslem a před podáváním pocukrujeme.

*Vánočka*
1 kg polohrubé mouky, 220 g tuku, 220 g cukru, 4 žloutky, 60 - 80 g droždí, necelý 1/2 l mléka, citronová kůra, vanilka, 40 g rozinek, 70 g mandlí, sůl, 1/2 vejce na potření
Do části vlažného mléka s malým množstvím cukru a mouky rozdrobíme droždí. V míse utřeme změklý tuk s cukrem a žloutky.
Mouku se solí prosejeme k utřenému tuku se žloutky a část si necháme na vypracování těsta na válu. Přilijeme kvásek, mléko se solí a nejdříve vařečkou vymícháme v míse těsto. Zpočátku je těsto řidší, později zhoustne. Těsto přeložíme na vál a vypracujeme rukama, až se nechytá válu. Nakonec do něho přidáme rozinky a nakrájené mandle. Těsto dáme zpět do mísy, poprášíme moukou, přikryjeme ubrouskem a necháme v teple kynout. Když je těsta dvakrát tolik (což bývá podle teploty místnosti za tři i více hodin), vyklopíme je na vál a zpracujeme na vánočky nebo bochánky. Tato těžká, tučná a sladká těsta můžeme zadělat i večer. Přes noc vykynou. Z 1 kg mouky můžeme mít dvě vánočky.
Vykynuté těsto rozdělíme na válu na devět dílů. Ze čtyř největších upleteme čtyřpramenný cop. Pleteme od středu k jednomu konci a pak k druhému. Přeložíme jej na plech na pomaštěný papír. Střed copu rukou prohloubíme a peroutkou navlhčíme. Druhý cop splétáme ze tří pramenů a položíme jej do prohloubeného copu čtyřpramenného. Také jej středem prohloubíme a navlhčíme a nakonec na něj umístíme dva zbylé stočené prameny, které na koncích vánočky dobře přitiskneme.
Vánočku pěkně zformujeme. Čím lepší těsto na vánočku máme, tím ji musíme dělat užší a vyšší, protože těžké těsto se pečením spíše rozlézá. Nejlépe se peče vánočka ze 3/4 kg mouky, která je tak na normální plech. Tvarovanou vánočku necháme ještě dobře vykynout, pak ji potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme mandlemi nakrájenými na nudličky. Do středu vrchního copu na dvou místech opatrně vpíchneme špejle, aby se vrchní cop na vánočce nesesunul. Propíchneme vánočku až na plech. Vánočku vkládáme do dobře rozehřáté trouby. Po krátkém zapečení oheň zmírníme a dopékáme. Jestliže se vánočka svrchu příliš rychle peče, přikryjeme ji pomaštěným nebo navlhčeným papírem či alobalem. Vánočku ze 3/4 kg pečeme asi 1 hodinu.

*Dia vánočka*
500 g polohrubé mouky, 250 g měkkého netučného tvarohu, 2 žloutky, 12 polévkových lžic mléka, 8 polévkových lžic stolního oleje, 100 g umělého sladidla, 20 g rozinek, 1,5 prášku do pečiva, špetka soli, citronová kůra
Všechny přísady zpracujete v těsto a dobře prohnětete. Těsto rozdělíte na 9 dílů, ze kterých vytvoříte válečky v délce asi 40 cm a uděláte z nich pletenečky na tříposchoďovou vánočku, kterou upletete běžným způsobem (4-3-2). Vánočku potřete bílkem a vložíte do vyhřáté trouby. Pečete 15 minut při teplotě 225 stupňů C a posléze dopečete asi 20 minut při teplotě 200 stupňů C.

*Štola bez vajec*
75 dkg hladké mouky, 5 dkg droždí, 1/8 l mléka, 10 dkg cukru, trochu soli, 37 dkg rozpuštěného vychladlého másla, 10 dkg sekaných ořechů, 20 dkg rozinek, citronová kůra.
Mouku zaděláme s kváskem a přidáme ostatní přísady. Sekané ořechy a rozinky se lépe spojují, jsou-li předem namočené do rumu, jinak lze přidat lžíci mléka. Těsto necháme vykynout (kyne dosti dlouho), znovu propracujeme a ve tvaru štoly přeneseme na vymaštěný plech. Necháme opět kynout. Pečeme opatrně 3/4 až 1 hodinu. Ještě horké pomažeme na povrchu rozpuštěným máslem a zacukrujeme cukrem moučkou, opět pomažeme máslem a opět zacukrujeme. Tak vznikne na štole dobrá kůrčička .

*Pravá drážďanská vánoční štola*
(dle Oma Waltraud)
Suroviny pro 2 kg štoly
750 g polohrubé mouky
275 g másla
90 g cukru
75 g droždí
185 g vlažného mléka
500 g rozinek
75 g sladkých sekaných mandlí
20 g hořkých sekaných mandlí
70 g kandovaných citronů
15 g kandovaných pomerančů
citronová kůra z poloviny citronu, špetka soli
koření

1/2 tyčinky vanilky
na špičku nože skořice, mletého kardamonu, mletého muškátového květu
30 g rumu
příprava

Na vál nasypeme trochu mouky a do středu vytlačíme důlek. Přidáme droždí, trochu mléka, cukr a vymícháme lehké těsto. Necháme chvilku vykynout. Poté přidáme zbytek mouky, zbytek mléka a na kousky nakrájené máslo. Zpracujeme na pevné těsto. Těsto dobře prohněteme a "natlučeme" hřbetem ruky. Pak necháme na teplém místě asi 20 minut kynout. Zatím smícháme ostatní přísady. Pak všechno prohněteme s těstem. Znovu necháme asi 20 minut kynout. Pak zformujeme těsto do tvaru štoly (nebo do 3 malých štol). Tlustým dřívkem nebo ručně vytlačíme 2 podélné žlábky. Položíme na plech pokrytý vymaštěným pergamenovým papírem a pečeme v předehřáté troubě za mírné až střední teploty asi 35 až 50 minut. Po vychladnutí štolu bohatě potřeme rozpuštěným máslem a hustě posypeme moučkovým cukrem.
Štola by měla být stará alespoň 2 - 3 týdny.

*Vánoční kokosové řezy*
množství je určeno na velký plech do trouby
na linecké těsto:

270 g hladké mouky
180 g másla nebo Hery
90 g moučkového cukru
2 žloutky
na kokosové těsto:

180 g moučkového cukru
90 g ztuženého tuku
250 g jemné kokosové moučky
3 - 5 lžic rumu
2 celá vejce
200 g čokolády na vaření nebo čokoládová poleva, pikantní zavařenina, hrubý kokos na posypání

Postup:

1) z tuku, cukru, žloutků, mouky vypracujeme linecké těsto, necháme v chladu odpočinout a pomocí válečku přeneseme na suchý plech a upečeme dorůžova
2) v misce utřeme ztužený tuk, přidáme kokos, cukr, vejce a podle potřeby rum a vymícháme hladké těsto
3) vychladlou placku potřeme pikantní zavařeninou, na ni rozetřeme kokosovou hmotu a pěkně uhladíme. Necháme do druhého dne uschnout, polijeme čokoládovou polevou a poprášíme hrubým kokosem
4) polevu necháme zaschnout a krájíme ostrým nožem odbélníčky velikosti domina
Poznámka: Pokud je kokos příliš hrubý (na kokosovou hmotu), vhodíme jej na chvíli do mixéru. Z bílků, které jsme postupně nastřádali, upečeme...

*Bílkový chlebíček*
(od Vlaďky)
6 bílků
18 dkg cukru (písek)
16 dkg polohrubé mouky
6 dkg másla (nebo jiného tuku, Hera, Sluna, Lukana ...)
vanilkový cukr
citronová kůra, kandované ooce, rozinky
Postup:

Tuk rozpustit a nechat vychladnout. Do tuhého sněhu zašlehat cukr s vanilkovým cukrem, citronovou kůru a mouku. Za stálého šlehání přikapat máslo, nakonec lehce vmíchat ovoce. (Může se míchat v robotu.) Péci v mírné troubě asi půl hodiny ve vymazaném a vysypaném srnčím hřbetu. Po upečení povrch potřít zavařeninou a polít rumovou nebo čokoládovou polevou.

*Datle nebo švestky v čokoládě

Datle nebo švestky bez pecek namočíme na noc do rumu, druhý den je naplníme mandlí. Rozehřejeme 1 díl 100% ztuženého tuku a dva díly hořké čokolády (nevařit!), ovoce napíchnuté na špejli nebo jehlici v polevě namáčíme a na pečícím papíru nebo alobalu necháme v lednici ztuhnout. Můžeme i ozdobit podle chuti a vkusu - bílou čokoládou, kousky mandlí, různým cukrovým sypáním.

*Slané sýrové pečivo*
20 dkg másla nebo tuku, 20 dkg strouhaného sýra (např. eidam), 32 dkg hladké mouky, trochu prášku do pečiva, 5 polévkových lžic sladké nebo kyselé smetany (stačí i mléko).
Dobře zpracované těsto nechat odležet v chladnu, rozválet, potřít rozšlehaným vejcem, sypat dle chuti: např. solí a mákem, solí a kmínem, hrubě mletým pepřem, sezamem nebo sekanými mandlemi. Pak nakrájet rádlem tyčinky, přenést na vymazaný plech a opatrně péci dorůžova.

*Slavnostní játrová pomazánka*
Asi 30 - 40 dkg kuřecích jater opečeme na cibulce doměkka (nesmí zůstat uvnitř krvavá). Po vystydnutí pomeleme nebo prolisujeme, utřeme s rostliným tukem (1/3 i více čtvrtkilového balení), přidáme 2-3 lžíce plnotučné hořčive, drobně nakrájenou cibulku, případně drobně usekanou kyselou okurku. Nakonec osolíme. Maže se na chléb i na bílé pečivo, lze různě dále zdobit.


*A ještě něco sladkého*

*Medovník*
1 vejce
15 dkg cukru krystal (nebo písek)
5 dkg tuku
2 lžíce medu
5 lžic mléka
1 kávová lžička sody
Vše vaříme 2 min. - za neustálého míchání hmota hnědne - karamelizuje.
Odstavíme a teplé nalejeme do misky, kde je odváženo
45 dkg hladké mouky - zpracujeme pomocí měchačky a ihned vyklopíme na vál, kde zpracujeme ještě za tepla pomocí malého množství hl. mouky v hladké těsto.

Postupně vyválíme 4 tenké placky. Plech musí být vymazaný a předehřátý! Vyválenou placku opatrně přendáme pomocí válečku na plech a vidličkou toto těsto asi na 10 místech propícháme, aby se při pečení netvořily tzv. puchýře. Pečeme rychle do lehkého zhnědnutí. Po vyndání plechu z trouby ihned hojně pokropit (pocákat) rumem. Po chvilce opatrně pomocí plochého nože sesunout na rovnou desku. Takto se upečou všechny 4 placky.
Asi po hodině již lze plnit máslovým krémem ve třech vrstvách.

Máslový krém
25 dkg Hery nebo másla (možno i půl na půl)
35 dkg moučkového cukru
vanilkový cuk
1 žloutek
vše utřít do pěny + přidat kaši (mléko a hrubá mouka) nebo hustý pudink
- vyšleháme krém a dáme zchladnout

Po naplnění polejeme čokoládovou polevou a necháme ztuhnout. Pomocí nože, který vždy nahřeme teplou vodou krájíme úhledné kousky.


*Košíčky, které se vždy povedou*
500 g polohrubé mouky
250 g HERA
140 g moučkového cukru
1 celé vejce
Utvoříme těsto a plníme do formiček - košíčků. Nemusíme vymazávat! Po upečení se lehce vyklopí. Plníme různými nádivkami, pudinky a krémy.

*Drobné perníčky*
500 g hladké mouky, 250 g cukru moučka, 2 vejce, 2 lžíce medu, 1 - 2 lžíce mléka, 1 prášek do pečiva
Prosijeme na vál + vejce + med + mléko - vznikne tuhé těsto, které necháme 12 hodin odležet. Vyválet, vykrájet, nechat odpočinout, potřít vejcem, prudce péci.
Na to poleva, mandle....

*Poleva*
Do 1 bílku vmícháme 250 g prosátého (abychom se zbavili malých hrudek) moučkového cukru, nakapeme pár kapek citrónu (aby byla pekně bílá) a mícháme cca 20 minut - až je poleva hladká a lesklá, dobře se táhne. Nesmí být příliš řídká - stékala by z perníčků. Zahustit můžeme troškou moučkového cukru (opět prosátého), zředit pár kapkami vody nebo citrónu.

*Perníčky na stromeček*
350 g hladké mouky, 50 g medu, 160 g cukru, 2 vejce, 1 žloutek, citronová kůra, pomerančová kůra, tlučený hřebíček, skořice, nové koření, prášek do ečiva.
Odpočinout na plechu (alobal, pomaštěný, posypaný....nebo papír na pečení) přes noc. V mírné troubě upečeme dorůžova.

*Perník na figurky*
500 g hladké mouky, 250 g cukru, 2 vejce, 2 lžíce medu, lžíce rumu, perníkové koření, citronová kůra, 1/2 žičky jedlé sody. Těsto nechat odležet přes noc.
Pomazat bílkem, prudčeji péci.

*Perníkové figurky*
200 g medu, 200 g cukru, 50 g tuku, perníkové koření, sůl - rozehřejeme, promícháme, do vychladlé směsi 600 g mouky, 1 vejce, 1/3 šálku mléka - promíchat, 12 hodin odpočinout v chladu, vyválet, vykrájet, péci 25 minut na 175 stupňů C (nebo stupeň č. 2.)

*Perníková krabička*
30 g másla, 280 g cukru, 3 vejce, 1/4 lžičky skořice, citronová kůra, badián, 50 g medu, 400 g hladké mouky.
Vyválet placku silnou asi 3/4 cm, v mírné troubě upéci jednotlivé díly, slepit polevou.

*Perníčky*
1 kg hladké mouky, 300 g moučkového cukru, 200 g medu, 100 g másla, 1,5 lžičky jedlé sody, 1,5 lžičky mletého koření (anýz, skořice, fenykl, hřebíček).
Z těsta vyválet placku 3 - 4 mm silnou, vykrájet menší tvary, potřít vejcem a prudce péci cca 7 minut.

Poleva
: 1 bílek, 1/2 lžičky citronové šťávy, prosátý moučkový cukr - tolik, aby byla hustá a dalo se s ní zdobit.

Tip
: U mikrotenového sáčku ustřihneme malinký růžek tak, aby vznikl celkem malý otvůrek a tím pak zdobíme, nebo můžeme vložit do většího otvoru stříkací nástavec s malou dírkou.

*Výborné perníčky, které vždy změknou*
500 g hladké mouky
200 g moučkového cukru
170 g rozpuštěného medu
80 g měkkého másla
1 lžička jedlé sody
2 celá vejce
koření:
2 nová koření
3 hřebíčky
1 badyán
1 lžička mleté skořice
Máslo utřeme do pěny s cukrem, vejci a medem, přidáme koření pořádně na jemno roztlučené v hmoždíři, vymícháme až se směs napění a nakonec přidáme mouku se sodou. V míse smícháme a na vále vypracujeme hladké těsto, které pak přes noc necháme rozležet v ledničce.
Na pomoučeném vále vyválíme plát asi 3 mm silný a vykrajujeme tvary formičkami. Nejlepší je péct perníčky na pečícím papíře, jinak se jim nechce z plechu dolů. Perníčky nedávejte úplně blízko vedle sebe, trochu se roztáhnou. Pečeme v předehřáté troubě pár minut při 200 °C - nejdřív se perníčky pěkně nafouknou, pak splasknou a pak zhnědnou - pečou se velmi rychle - pár minut - pozor na spálení.
Poleva:
1 bílek, 150 g moučkového cukru třít 10-15 minut, kápnout pár kapek šťávy z citronu. Poleva musí být bílá a lesklá. Řídká se zahustí dalším cukrem a hustá se zředí trošičkou vody nebo citronem.Zdobíme pytlíkem (nejlepší je od mléka) s malou dírkou.
Rozkládáme na plechy a po uschnutí polevy dáváme do chladu do krabice. Kdyby se jim nechtělo změknout, tak se může do krabice dát rozkrojené jablko a přes noc nasáknou vlhkost a změknou.

*Marokánky od Maki*
250 g ořechů (strouhané a sekané napůl), 250 g cukru moučka, 140 g na nudličky nakrájené pomerančové kůry, 50 g usekaných rozinek, 250 g másla, 1/8 l mléka - vše zahřejeme v hrnci, pak přidáme 100 g mouky (hrubá a polohrubá), mícháme, až vznikne nepříliš hustá hmota. Na plech děláme malou lžičkou kopečky, prudce (naplno) pečeme jen 4 minuty, okamžitě vychladíme a špachtlí sundáme z plechu.
Po jedné straně potřeme čokoládovou polevou.

*Škeble od Kašky*
250 g hladké mouky, 250 g másla, 1 vejce, 1 lžíce vody - vypracované těsto necháme asi 1 hodinu v chladu odpočinout a mezitím vyrobíme náplň:
100 g ořechů, 100 g cukru moučka, 1 vejce - umícháme.
Z vyváleného těsta vykrájíme kolečka (lepší jsou vroubkovaná), na každé dáme lžičkou velmi malé množství náplně (nabyde!), kolečka přehneme skoro napůl a pečeme v horké troubě.

*Marcipánové myši*
150 g mandlí spaříme, oloupeme, jemně umeleme, vmícháme 150 g moučkového cukru, přidáme až 1 bílek nebo vodu.
Z tvárné hmoty vymodelujeme myšky (kuličky, které na jedné straně zašpičatíme), z půlek mandlí vyrobíme uši, do zadečku zapíchneme párátko jako ocásek. Kdo chce, může vyrobit oči z jinak obarvené hmoty, nebo z koření, ale úplně stačí je naznačit párátkem.
Myšky vydrží nějaký den, ale pozor, aby nepřeschly. Dobře se hodí na výzdobu silvestrovského stolu.

*Pochoutka z burisonů od Lucky K.*
3 balíčky mléčných karamel
2 lžíce mléka
2 lžíce kakaa
1/8 másla
3/4 balíčku burisonů
Ve vodní lázni roztavíme mléčné karamely, do vzniklé hmoty zamícháme mléko, kakao a máslo tak, aby nezůstalo na povrchu. Potom zamícháme burisony.
Formu na biskupský chlebíček vyložíme rozstřiženým mikrotenovým sáčkem a těsto do formy nalijeme. Dáme ztuhnout do lednice (nejlépe přes noc) a krájíme. Uchováváme v lednici.


VELIKONOCE

31. března 2009 v 20:08 | *L* |  Receptury
Recepty
Co se jedlo o velikonočních svátcích

Škaredá středa - hrách a čočka

Zelený čtvrtek - vaječný nebo bramborový pokrm a něco zeleného (salát nebo špenát) + jidáše s medem

Velký pátek - největší postní den, půst se zachovával až do večeře na Bílou sobotu

Bílá sobota - večeře: velikonoční nádivka, kůzle

Boží hod - beránek, bramborový salát

Velikonoční pondělí - vepřové, knedlík a zelí

Velikonoční nádivka

1 - 1,5 kg masa (asi polovina pečené vepřové, polovina vařené uzené), 10 vajec, 1/2 l mléka nebo čiré polévky, vývaru, asi 10 rohlíků, muškátový oříšek, petrželka nebo mladé kopřivy, sůl.
Žloutky se dobře rozmíchají v mléce nebo ve vývaru, zalijí se tím na kostičky nakrájené rohlíky, nastrouhá se muškátový oříšek dle chuti, přidá se obojí maso nakrájené na kostky, zelená petrželka nebo usekané mladé kopřivy, osolí, nakonec z bílků lehce přimíchat tuhý sníh. Hmota se rozprostře do pekáče vymazané a vysypané strouhankou, navrchu se poklade máslem a zapeče. Podává se se zeleninovým salátem.

Dobrý velikonoční beránek
1/4 kg másla nebo Hery, 17 dkg cukru, 1 vanilkový cukr, 4 vejce, 15 dkg polohrubé mouky, 10 dkg maizeny, 1 lžička prášku do pečiva, kůra z 1 citronu a z 1 pomeranče, 2 lžíce rumu.

Máslo s cukrem umícháme do pěny, pak pomalu za stálého míchání přidáváme celá vejce. Smíchanou mouku, maizenu a prášek do pečiva vmícháme do těsta po lžicích. Nakonec kůru a rum. Formu beránka vymastíme a vysypeme moukou, těsto do ní nalijeme a pečeme opatrně asi hodinu. Polovinu doby pečeme na 3. (nejvyšší stupeň), pak asi 1/4 doby na 2. (střední) stupeň a zbytek doby na nižší stupeň. Je třeba zkontrolovat těsto párátkem, je-li upečeno, nechytá se na párátko těsto. Pak necháme asi 5 min vychladnout a vyklopíme. Pocukrujeme nebo můžeme navrch dát polevu: v hrnečku nad párou šleháme 1 bílek, 10 dkg cukru moučky a šťávu z 1/2 citronu.

Ještě lepší velikonoční beránek čokoládový
14 dkg másla třeme se 14 dkg moučkového cukru, postupně přidáváme 6 žloutků, citronovou kůru, špetku skořice, 1-2 tlučené hřebíčky, 14 dkg strouhané čokolády, ze 6 bílků sníh se strouhanými vlašskými ořechy. Nakonec 7 dkg strouhanky navlhčené 1 lžicí rumu. Formu vymažeme, vysypeme, těsto do ní rozprostřeme a pečeme opatrně asi hodinu. Vychladlého můžeme polít čokoládovou polevou.

Velikonoční věnec
30 dkg polohrubé mouky, špetka soli, 9 dkg moučkového cukru, 3 dkg mandlí, 3 dkg rozinek, 2 žloutky, 9 dkg hery, 2 dcl mléka, 3 dkg droždí
Do přesáté mouky vmícháme sůl, moučkový cukr, sekané spařené a oloupané mandle, rozinky, žloutky, rozpuštěnou heru a kvásek ze 4 lžic vlažného mléka, 1 lžičky cukru a droždí. Vypracujeme hladké těsto a necháme pod utěrkou na teplém místě vykynout. Je-li těsto při zpracovávání příliš tuhé, přidáme podle potřeby vlažné mléko. Po vykynutí přendáme těsto na pomoučený vál a rozdělíme na pět dílů. Nejprve upleteme cop ze tří pramenů, přeneseme jej na plech s pečícím papírem, stočíme do kruhu a jednotlivé prameny proti sobě dobře spojíme. Potřeme rozšlehaným žloutkem a na něj položíme stočený pletenec ze dvou pramenů. Opatrně přitiskneme ke spodnímu věnci a znovu potřeme rozšlehaným žloutkem. Věnec rozdělíme opticky na čtvrtiny a do každé vmáčkneme formičku na pečení košíčků zabalenou do alobalu. Věnec mezi formičkami na nělikola místech spojíme špejlí a ve středně vyhřáté troubě upečeme do zlatova. Po upečení vyndáme špejle, opatrně vyjmeme formičky a věnec přendáme na podnos.Do důlků po formičkách vložíme barevná velikonoční vajíčka. Mezi vajíčka zapíchneme čtyři špejle ozdobené mašličkami a kousky kandovaného ovoce. Nahoře špejle svážeme stužkou. Věnec dozdobíme zapíchnutím několika větviček kočiček nebo břízy.

Mazanec
kynuté těsto - 1kg polohrubé mouky, 6dkg droždí, 16 dkg cukru, 20 dkg másla, 4 žloutky, špetka soli, 3/8 l mléka, 1 prášek do pečiva, 10 dkg rozinek, mandle na ozdobu
Necháme vzejít kvásek, mezitím v míse utřeme máslo, cukr a žloutky, přidáme mouku se solí a práškem do prečiva, přilijeme kvásek a mléko a vmícháme nasekané mandle s rozinkami. Těsto vypracujeme na pomoučeném vále a necháme kynou (nejméně dvě hodiny na teplém místě, ale i déle). Vykynutý mazanec ozdobíme mandlemi a potřeme rozšlehaným vajíčkem. Pečeme ve střední troubě.

Jidáše
1/2 kg polohrubé mouky, 50 g cukru, 2 žloutky, 70 g tuku, 20 g droždí, mléko, sůl a vejce na potření

Utřeme cukr s tukem a žloutky, přidáme špetku soli, mouku a vykynutý kvásek. Zaděláme tužší těsto, které necháme vykynout. Pak ho nakrájíme na kousky a vyválíme z něj tenké proužky. Stáčíme je do spirály, potřeme vejcem a pečeme. Ještě teplé pomažeme medem.

Pučálka
Pučálka je vyklíčený hrách zprudka opečený na másle, osolený a pepřený, ale také slazený, s hrozinkami. Chcete-li pučálkou obohatit velikonoční jídelníček o stravu racionální a plnou vitamínů, tak tedy: hrách dáme do větší ploché nádoby a zalijeme ho vlažnou vodou dva prsty vysoko nad hrachem. Po dva dny ho necháme na teplejším místě. Přebytečnou vodu následovně slejeme, aby hrášky byly částečně ponořeny. Třetí den vyraší klíčky. Pokud ne, počkáme si na ně. Na pánvi rozehřejeme lžičku másla a rychle opražíme. Solíme nebo sladíme.
Původ a datum Velikonoc
Kořeny Velikonoc sahají dál než k počátku našeho letopočtu. Vycházejí z židovské slavnosti zvané pesach - uchránění, ušetření, přejití (odtud latinské, řecké a ruské pascha, naše pašije) na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Každá izraelská rodina zabila beránka a jeho krví potřela domovní dveře. Pak beránka upekli a snědli. Věřilo se, že v domech neoznačených beránčí krví, tedy v domech egyptských otrokářů, pomřelo vše prvorozené. Křesťané se však vždy snažili oddělit Velikonoce od židovského svátku pesach. Židé obětovali beránka vždy čtrnáctý den v měsíci bez ohledu na to, o který den v týdnu šlo. Křesťané na rozdíl od nich začali slavit vzkříšení spasitele vždy v neděli. Německé a anglické pojmenování Velikonoc - Ostern a Eastern - připomíná starogermánskou bohyni jara a plodnosti Ostaru (ranní červánky, jitro), jejímž protějškem byla slovanská Vesna. S obdobnými svátky se setkáváme i u pohanů, kteří v tu dobu slavili příchod jara.

Stanovení data Velikonoce
Teprve na Nikajském koncilu r. 325 bylo rozhodnuto, že Velikonoce mají připadnout na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti. Jejich datum tedy kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Nejpozdější Velikonoce byly 25. dubna v roce 1943, nejčasnější Velikonce byly 22. března v roce 1818. První tabulky v českých zemích s výpočtem Velikonoc sestavil známý pražský hvězdář Jan Kepler. Letos připadá velikonoční pondělí na 12. 4. 2004

Postní neděle a jejich názvy
Velikonoce jsou v Čechách vyvrcholením 40 denního postního období, které přichází po veselém Masopustu a začíná Popeleční středou. Popeleční středa je poslední středa před 1. nedělí postní. O Popeleční středě (letos 25. 2.) se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem činí kněz věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš." Na Popeleční středu se nesmělo příst a šít - věřilo se, že by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len. Nesmělo se ani štípat dříví - aby se sekera později nesvezla z nohy. Ani drát peří se nesmělo - štípaly by blechy.

Neděle v době půstu mají svá zvláštní jména:
1. neděle postní (Invocabit) - 29. 2. 2004
Černá - ženy oblékaly černé šátky, matky pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady - děti věřily že jim je nadělila liška, někdy také Pytlová, Pučálka nebo 1. Liščí neděle
2. neděle postní (Reminscere) - 7. 3. 2004
Pražná - pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo jídlo pražmo a polévka praženka, také Černá, Samometná
3. neděle postní (Oculi) - 14. 3. 2004
Kýchavná - lidé si přáli navzájem, aby nekýchali, neboť věřili, že kýcháním začíná mor - zdravili se navzájem "Pozdrav tě Pánbůh! a Pomáhej Pánbůh!"
4. neděle postní (Laetare) - 21. 3. 2004
Družebná - družba spolu se ženichem chodívala tuto neděli do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy, také Družbadlná nebo Družbadlnice, Liščí, Středopostní, Růžová
5. neděle postní (Judica) - 28. 3. 2004
Smrtná - ze vsi se vynášela slaměná Smrtka (Mařena, Mořena, smrtholka, Morena, Čaramura) - loutka ze slámy, která se házela za vsí do potoka
6. neděle postní (Palmare) - 4. 4. 2004
Květná - také Beránková, Palmová, slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světí se kočičky - jívové proutky, nosí se " líto" (zelená ratolest zdobená barevnými fábory a bílými nebo barevnými skořápkami - lítečko nosívala děvčata a s přáním po domech zpívala: "Květná neděle, kdes tak dlouho byla...", vymetají se světnice - aby všechna havěť zahynula a z domu zmizela (Pryč hosti bez kostí! - švábi atd.), v některých krajích věří, že by měl mít tento den člověk na sobě něco nového - aby ho nepokakal (nebo mu neublížil) beránek

Velikonoční týden
Poslední týden postu se nazýval Pašijový, Svatý, též Veliký. Hned po Květné neděli začíná v domácnostech velký úklid a přípravy na velké svátky.
Pondělí - 5. 4. 2004
před Velikonocemi se nazývá Modré pondělí (Modrý půndělí) - název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele
Úterý - 6. 4. 2004
se říká Šedivé (Šedivý houterý) - bylo bez zvláštních zvyků
Středa - 7. 4. 2004
před Božím hodem se nazývá Sazometná středa. Tento den se vymetaly komíny. Někde též nazývaná Škaredá středa. Lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista - škaredil na něj.
Těžiště Velikonoc je v následujících třech dnech: Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, které jsou od II. vatikánského koncilu pojaty jako jeden celek - Triduum sacrum - svaté třídenní. Velikonoce vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční.
Čtvrtek - Zelený čtvrtek - 8. 4. 2004
název je snad odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den užívalo. Toho dne se měla jíst zelená strava (špenát, kopřivy, různé druhy zelí) aby byl člověk celý rok zdravý.
Naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty = odlétají do Říma. Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky.
Ze země se rámusem vyhánějí zlé síly, které moří mladé osení. Děti s velkým nadšením procházely krajem s nejrůznějšími klapačkami a řehtačkami, s pojízdnými drnčícími trakaři - magickými napodobeninami pluhů. Lidé se omývali rosou nebo v potoce, pojídali pečivo pomazané medem, tzv. jidášky. Při mši na Zelený čtvrtek omýval biskup a řeholní představení nohy 12 starcům, stejně jako Kristus apoštolům při Poslední večeři.
Pátek - Velký pátek - 9. 4. 2004
(Bolestný, Tichý) je dnem hlubokého smutku.V noci ze čtvrtka na pátek je Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Nekonala se mše a při bohoslužbě se pouze četly texty a zpěvy. V kostelích se upravoval "Boží hrob", předváděly se pašijové hry. Procházela se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení a bolesti. Tento den lidé vstávali před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece uchránili nemocí a bolestí.
Věřilo se, že se země otevírá, aby vydala poklady. Ten den se podle pověsti otevíral i památný Blaník.
Byl to den bez práce, nepilo se mléko, nejedla se vejce, kuřáci nekouřili, chlapci vrkali a klepali ve tři hodiny odpoledne. Tento den se nesmělo prát, neboť pradleny říkaly že by namáčely prádlo do Kristovy krve - velký pátek je svátkem vody. Pátek byl také dnem čarodejnic - lidé věřili že kdyby čarodejnice získala nějaký jejich předmět (pramen vlasů, kravské chlupy, hrnek mléka), mohla by je pomocí takového vontu uhranout, naplnit ho zlou energií a kletbou a ukrýt ho někde ve stavení nebo v chlévě - pak by se začaly dít hrozné věci - lidé by onemocněli, krávy by dojily krev, ovocné stromoví by zasychalo.
Sobota - 10. 4. 2004
poslední postní den byla Bílá sobota (Veliká, Provodní), kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Po stránce liturgické se tento den konala jen noční bohoslužba - tzv. vigilie (bdění).
Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň (pálení Jidáše), který si hospodyně odnášely na polínku domů, chlapci naposledy hrkali s koledou.
Večer všichni v kostele vítali Krista, jenž vstal z mrtvých. Z "Božího hrobu" se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha nebo obraz, které se nesly ve slavném průvodu vzkříšení. Vrcholí velikonoční slavnosti - vigilie. Přichází Veliká noc, po níž vznikl název celých svátků, při níž se oslavuje Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zvony se vracejí z Říma. Také se omývaly obličeje sněhem nebo studenou vodou - aby byli lidé po celý rok zdraví.
Tak jako se chodí o Vánocích na jesličky, chodili se Pražané před 100 lety dívat na Boží hrob připravený vojáky v kostele u Prašné brány (dnes zrušen). Hrobem byla umělá skála, v níž leželo Kristovo tělo, kolem stály čestné stráže a byly rozmístěny různé zbraně, dělové koule. Po církevní slavnosti byla vystřelena salva a následovala přehlídka s doprovodem pražských vojenských hudeb.
Neděle - 11. 4. 2004
Boží hod velikonoční
- 1. neděli velikonoční se světily velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které měly připravit po dlouhém půstu tělo na návrat k tučnější stravě. Kdokoli přišel do stavení, musel dostat kus posvěceného pokrmu. Jedla se velikonoční nádivka, skopové a jehněčí maso a holoubata, předem posvěcená v kostele.
Den vzkříšení Ježíše Krista.
Pondělí - 12. 4. 2004
o Velikonočním pondělí, zvaném také Červené (podle darování červeného vejce), Mrskaný pondělek, Pomlázkové hody se nekonaly liturgické úkony, chodilo se však na pomlázku, původně ještě pohanský magický obřad k zajištění plodnosti a zdraví, jehož se účastnili dospělí - je to svátek veskrze sexuální a erotický - muži z žen čerstvými metlami (pomlázkami) vyháněli nemoce a polévali je mocnou živou vodou - za tuto službu se jim ženy odměňovaly zdobenými vejci jako příslibem skrytého, budoucího života. Někteří odborníci se domnívají, že šlehání a polévání žen je vlastně symbolickým aktem oplodnění.
Později se stal tento den hlavně zábavou pro mladé a děti. Mládenci chodili za děvčaty dům od domu s pomlázkami. Pomlázky byly zdobené stuhami. Koledníci dostávali od vyšlehaných dívek zdobená vajíčka.
V Praze se v následující dny konaly slavnosti na uvítání jara. V úterý po Velikonocích mezi Bubenčem a Letnou směrem k Podbabě pořádali příslušníci řemesla krejčovského slavnost, která se nazývala Slamník neboli Štrozok. Slamník z bílého plátna s vyšitým obrazem mládence a panny byl zavěšen na břízku a ozdoben květinami a rašícími proutky. Konal se průvod příslušníků cechu krejčovského, v němž se na tyči nesl ozdobený slamník a tančilo se na volném prostranství nebo v hospodě v Císařském mlýnu. Následující den ve středu se konala ve Vršovicích a Nuslích známá slavnost cechu ševcovského - Fidlovačka. Středem slavnosti byla ozdobená májka, smrk nebo jedle, opět se konal průvod a tančilo se.
První neděle po Velikonocích se nazývá Bílá neděle - Provodní (také vodsprovody, probůdky, prabůdky - etymologický slovník tvrdí že se tento den konaly průvody novokřtěnců ke kostelu, nebo pojmenování souvisí s vynášením - vyprovázením Mořeny = zimy). Toho dne novokřtěnci naposledy nosili bílý šat. Neděle je často den prvního svatého přijímání.

Sedmou nedělí po Velikonocích, nazývanou Hod Boží svatodušní - Seslání Ducha svatého, začínají Letnice.
Velikonoční symboly a zvyky
Velikonoce, stejně jako Vánoce, provázelo a stále provází nepřeberné množství pohanských i křesťanských zvyků, které se někdy zcela prolnuly. Většinou však velikonoční zvyky vycházejí z podstaty života rolníka na zemědělském venkově - byly to svátky jara, kdy se příroda opět probouzela k životu a různými obřady bylo potřeba zabezpečit úrodu a zdar nově nadcházejícího zemědělského roku - to jsou tedy Velikonoce lidové. Dále je možno rozlišit Velikonoce křesťanské a měšťanské. Česká pomlázka zůstala křesťanskými Velikonocemi v podstatě nedotčena.
Nejznámějším zvykem je samozřejmě barvení vajíček a pletení pomlázek - doufejme, že tyto zvyky z naší země nikdy nevymizí.
Téměř zapomenutým zvykem je vysypávání ornamentů na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody, nebo zdobení oken květinovými vzory s pomocí seříznutého mýdla - takto se zdobívaly vlnovkami a spirálami průjezdy a zápraží venkovských stavení o velikonočních a svatodušních svátcích, nebo na dožínky a posvícení.

Beránek a zajíček
Dodnes pečeme beránka, který znamená obnovu života a jeho vítězství nad smrtí a symbolizuje památku Krista. Když spatřil Jan Křtitel Krista, zvolal: "Hle Beránek Boží, který snímá hříchy světa!" Kristus vystupuje v roli vykupitele hříchů, aby lidé dosáhli odpuštění a spásy.
Z historických pramenů ale jen ztěží rozeznáváme, zda šlo o maso nebo pečivo. Pravděpodobně se jedla pečeně i piškotové pečivo, v případě masa je to doloženo rituálem "čarování z beránkových kostí". Beránek se dnes peče z těsta a po upečení se ozdobí mašlí.
Zajíček tzv. "ostrházi" - pochází z Německa, k nám se dostal až počátkem 20. století. Je to utajený dárce, který ukrývá dětem velikonoční dárky - nejčastěji vajíčka. U nás nemá tento zvyk velkou tradici, pouze připomíná nadílku lišky o první nebo čtvrté neděli postní - Liščí neděli. Zajíc "nikdy nespí" protože nemá oční víčka - tak může dětem nadělovat dárky. Zajíc je ovšem i symbolem plodnosti, života a štěstí a je spjat s egyptskou a aztéckou mytologií. Velikonočního zajíčka najdeme už v Bibli, kde symbolizoval vše chudé, skromné, pokorné. Býval znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie - symbol čistoty nad tělesným pokušením.

Vajíčka - kraslice
Kraslice patří k magickým předmětům prastarého původu. Vyskytují se nejen na našem území ale i po celé Evropě. Jako symbolu života, plodnosti a růstu se jim přisuzovala nadpřirozená moc, která se zvyšovala jejich obarvením nebo připojením ornamentu. Červená barva přitom hrála asi velmi významnou roli, neboť je to barva krve - tedy života. Rovněž ornament měl symbolický význam. Dodnes se na Slovácku některým motivům říká "znamena" - měla snad zprostředkovat styk s předky a tajemnými přírodními silami. Zdobená vejce se užívala nejen při jarních obřadech, ale také při narozeních, svatbách a pohřbech. Protože kultovní smysl nemělo darování, ale požití jejich obsahu, zdobila se od nepaměti vařená.
Zvyk konzumovat vajíčka souvisí patrně s velkým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a proto lidé nedočkavě čekali, až postní doba skončí. Prastarý zvyk dávat velikonoční vajíčko pochází patrně až ze starého Egypta. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl pak obyčej zdobení kraslic, který se krajově velmi různí, stejně jako pojmenování - např. straky nebo rejsky. Kraslice je prý slovo východočeské a znamená červené velikonoční vejce. Červené barvě se totiž říkalo "krásná" a kraslice se dříve omalovávaly hlavně červenou barvou. Zvyk zdobení kraslic pochází teprve z druhé poloviny 19. století. Vyfouknutému nezdobenému vajíčku se říká výdumek, jinde poucho.
Ke zdobení vajec se používalo mnoho technik - vosková batika, zdobení ovazováním, reliéfní zdobení voskem, vyškrabování, zdobení slámou, dužinou nebo kováním. U nás se z lidových technik nejvíce zachovalo ovazování vajec gázou, kdy se nejprve k vajíčku přidají jarní květiny nebo lístky, pak se vejce obalí gázou, pevně ováže provázkem nebo nití a uvaří se v cibulovém vývaru. To se však týká vajec která se vaří, ne kraslic.
K barvení vajec se dříve užívalo nejrůznějších odvarů - odvar ze šafránu (žlutá), lipový květ nebo kmín (světle žlutá), z kopřivového kořene (citrónově žlutá), cibulové šlupky (oranžová až hnědá), červená řepa (růžová), červené zelí (červená), čaj (světle hnědá), káva (tmavohnědá), špenát nebo mladé žito (zelená), olšové kůrky nebo šištičky (modrá).

Pomlázka
(citace z Ottova naučného slovníku): "... nazývá se starý a velmi rozšířený zvyk velikonoční, při němž mládež obojího pohlaví se šlehává metlami spletenými z proutí vrbového nebo jívového, které bývají často ozdobeny stužkami a strakatými klůcky. Metla, jíž se při tom užívá, sluje též pomlázka, a nazývá se tak i obvyklý dárek velikonoční při šlehání tom - malovaná vajíčka, kraslice. Jest to patrně zvyk symbolický a vztahuje se k omladnutí jarní přírody, jak už samo slovo pomlázka (kmen mlad-) zdá se zkazovati. Šleháním přenáší se symbolicky síla omladné přírody na živou bytost. Z toho možno si vysvětliti, proč se mrskávají zvláště dívky, aby totiž byly stále svěžími, zdravými a veselými, staré panny, aby omládly a k světu se měly, a konečně dobytek, aby byl zdráv a se "pomladil". V některých krajinách jmenují pomlázku mrskačka, šlehačka nebo také šmerkust - šmirgrust (z něm. Schmeckostern). Obdobný význam má "oblévačka", t. j. polévání studenou vodou."
Pomlázka je neodmyslitelnou součástí českých Velikonoc, přesto se podle zpráv z konce 19. století místy v jihozápadních a jižních Čechách s pomlázkou na koledu nechodilo - děti koledovaly červené vejce bez mrskání. Na Budějovicku pamatují velikonoční koledování vajec s berany - nápadně vysokými svazky prutů, svěcenými na Květnou neděli. Na Chodsku zase nekoledují ale dynují - šlehají spletenými proutky. Jak je vidět, použití pomlázky se krajově velmi lišilo. Také názvy se různí: houdovačka, hodovačka, pomihod, pamihod, pomrhod (zkratka ze středověkého pomlázkového popěvku Pomni hody do Provody = nehoduj do provodní neděle - Provody - Provodná neděle), jinde koleda, mrskut, dynovačka, binovačka (vino - bino - spletené z vinné révy), mrskačka, mrkanda, mrskut, šlehačka, tatar, kyčkovanka, sekačka, švihačka, šibačka, šibota, metla, korbáč, karabáč, kyčka, kančúch, roučačka, čugár, žila...

Mazanec
je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Dříve to však bývalo pečivo nesladké - "koláč syrnej k veliké noci" - připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec (žádoucí byl žlutý mazanec). Sladká varianta tohoto obřadního pečiva si však ponechala původní okrouhlý tvar a znamení kříže. V jiných koutech naší země se nesladkým mazancovým koláčům říkalo následovně: baba, babůvka, plecovník, šoldr, svěceník.

Jidášky
pečivo z bílé mouky a medu ve tvaru válečku, který symbolizuje provaz, na němž se Jidáš oběsil - podle křesťanského výkladu. Prozaičtější lidový výklad praví že hospodyním bylo líto zbytků těsta a dětem pekly malé firgurky a zvířátka pro potěšení.

Vysévání obilí
symbolizuje počátek zemědělských prací - obvykle se vysévá tráva nebo nějaké obilí do nízké misky s hlínou, nechá se vzklíčit a zdobí se kraslicemi.

Velikonoční recepty
Použitá literatura:
Informační materiály Pražské informační služby
Vyšehrad, Praha 2001, Věra Frolcová: Velikonoce v české lidové kultuře
Panorama, Praha 1987, Jitka Staňková: Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska
Dona, České Budějovice 1997, Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje

Tranzitní horoskop

31. března 2009 v 20:01 | *L* |  Astro
Základní konstelace odpovídající horoskopu nativnímu má svůj prvotní a nejsilnější vliv, kterým se řídí povaha a celý život zrozence. Horoskop tranzitivní (tranzitní) udává pro určitou dobu v životě zrozence doplňkové vlivy planet, které rovněž ovlivňují zrozencův život.
Co jsou to ty doplňkové vlivy planet ? Planety se pochopitelně nezastavily po Vašem narození, ale pohybují se dále na své pouti. Přitom zaujímají na obloze rozličné konstelace vůči konstelaci planet v době Vašeho narození. Tranzitem se nazývá přechod planety přes místo svého původního postavení, nebo přes místo postavení planety jiné. Například se může stát, že Jupiter se postaví do opozice vůči Jupiteru ve Vašem nativním horoskopu, tj. bude stát v opačném znamení, než stál v době Vašeho narození. Podobně se uvažují aspekty všech "současných" planet vůči všem planetám v nativním horoskopu. Přitom platí, že čím je planeta blíže ke Slunci, tím jsou tranzituje rychleji, přičemž Měsíc tranzituje nejrychleji:
  • Měsíc tranzituje za 29 dní celým horoskopem. Jeho vliv je slabý a vztahuje se k běžné denní události.
  • Merkur a Venuše se ocitnou každoročně na všech místech horoskopu, tj. zaujmou pozice vůči všem planetám nativního horoskopu, někdy i dvakrát a třikrát. Zdůrazňují významnější dny v roce.
  • Slunce také během roku projde všemi znameními zvěrokruhu a vyvolává události vztahující se k tomu kterému domu v nativním horoskopu.
  • Pro Mars platí to samé co pro Slunce, ovšem perioda oběhu jsou 2 roky.
  • Jupiter proběhne horoskopem za 12 let, Saturn za 29. Obě planety vyvolávají veliké změny podle svých aspektů, dobrých i špatných, podle domů v nativním horoskopu, kde k nim dochází.
  • Pohyb Urana a Neptuna je ještě pomalejší.
Jak se počítá tranzitivní horoskop ? Nejprve se spočítá horoskop nativní. Poté si určíte, pro jaké období budete chtít tranzitivní horoskop spočítat. Postupně procházíte postavení planet v jednotlivých dnech období o něž se zajímáte a kontrolujete aspekty planet s planetami v nativním horoskopu. Tuto část za vás udělá počítač sám. Výsledkem jeho práce bude kalendář s vyznačenými počátky a konci aspektů. Výklad ještě není hotov, takže zůstává na Vás. V období, kdy nastává určitý aspekt se patrně přihodí něco, co určíte právě z typu aspektu a domu v nativním horoskopu, kde k němu došlo, dále pak z povahy planet, které aspekt zaujímají. Můžete se řídit následujícím přehledem:
aspekty
  • Konjunkce ( ), trigon ( ) a sextil ( ) jsou příznivé aspekty, můžete očekávat něco dobrého.
  • Opozice ( ) a kvadrát ( ) jsou nepříznivé aspekty, můžete očekávat něco zlého.
domy
  • 1. dům charakterizuje všechno, co je nám vlastní, vrozené, povahu, sklony, schopnosti. Pokud bude nějaká planeta v aspektu s planetou v 1. domě, patrně to bude nějakým způsobem aktivovat naše schopnosti, sklony atd. ať už špatným, nebo dobrým způsobem, naše vlastnosti se projeví. Reprezentuje začátek věcí.
  • 2. dům souvisí s majetkem, financemi, výdělečnou činností.
  • 3. dům souvisí s příbuznými, sourozenci, kratšími cestami, nejbližším okolím. Dále pak školní vědomosti, řemeslo, dopisy a dokumenty.
  • 4. dům (IC) souvisí s rodištěm, rodinou, vlastí, zděděnými sklony, nemocemi po rodičích. Dále pak domácnost, bytové poměry, realitní záležitosti, reprezentuje konec věcí, stáří, pád.
  • 5. dům zábavy (divadlo, kultura), předmanželské lásky (to je ještě pořád zábava :-), hry, sport, spekulace, dobrodružství, děti (plodnost, těhotenství), jejich počet a osud. Celkově pak štěstí.
  • 6. dům zdraví, choroby, konstrukce těla, pracovní, nebo služební poměry, podřízení, sourozenci rodičů: strýc, teta. Domácí práce, menší zvířata, tchán.
  • 7. dům (descendent) manželství, milostné záležitosti, povaha partnera a jeho poměry. Společníci, podílníci, veřejné konexe a s nimi související spory. Dědeček. Reprezentuje vyrovnání věcí, konec života.
  • 8. dům smrt, její příčina a okolnosti, pohřebm odkazy, dědictví, výhody z manželství: věno, poměry muže, rodinná tajemství, alimenty, poručnictví.
  • 9. dům vyšší duchovní a mravní dispozice, vysoké školy, cizina, daleké cesty, zvláštní uplatnění ve veřejnosti, příbuzenstvo vzniklé manželstvím - švagr, švagrová.
  • 10. dům (MC) postavení služební, povolání, jméno, činy, skutky, pocty. Matka. Reprezentuje vrchol věcí, nejvyšší vzestup, léto života.
  • 11. dům přátelství, druh přátel, protekce, úspěchy, společenské postavení. Děti, celkové štěstí.
  • 12. dům nepřátelé, neštěstí, nehody, tresty, ztráty cti, starosti, opuštěnost, samota (nemocnice), studijní koleje, zajetí, pronásledování. Tchyně (no, když to říkají hvězdy, asi to bude pravda :-))) Záchrana, pomoc, sociální instituce, tajní přátele, dobrodinci.
planety
  • Slunce působí jako aktivátor, tj. aktivuje to, s čím souvisí dům, případně znamení. Dále pak u ženy reprezentuje manžela. Choroby: srdce, křeče, mdloby, horečky.
  • Měsíc představuje zápor, negaci života, v horoskopu ovlivňuje nejvíce ženy, v mužském horoskopu představuje manželku, sestru, matku. Představuje záležitosti, ve kterých budeme závislí na druhých, cestování, míru naší harmonie, city, fantazii. Tajemství, uzavřenost. Choroby: mozek, břicho, střeva, měchýř, žlázy, prsa, genitalie, oči.
  • Merkur reprezentuje inteligenci, vědomosti, obratnost, logiku, výdělek, finance, obchod. Choroby: bolesti hlavy, nervové poruchy, kašel, slabá paměť.
  • Venuše reprezentuje ženský prvek - lásku, oblíbenost, krásu, umění, manželské poměry, hry, blahobyt člověka. Choroby: špatná pleť, vyrážky, impotence, kýla, cukrovka, nemoci krve.
  • Mars představuje mužský prvek - agresi, nepřátelství, katastrofu, požár, divokost, vůli, mstu, ego, sport.
  • Jupiter je symbolem štěstí, úspěchu (nebo samozřejmě opaku, pokud je poškozený), dobra, citu, spravedlnosti, z chyb pak pýchy, marnivosti, velikášství, požitkářství. Choroby: plíce, játra, krvácení, cévy, stehna.
  • Saturn je jakýmsi opakem Jupitera, symbolem neštěstí, zmaru, klamu, bludu, pokušení, zaslepenosti, podle domů udává, čeho se nám bude nejvíc nedostávat, co nás bude tížit. Choroby: revma, žloutenka, nakažlivé nemoci, zuby, kostra.
  • Urana a Neptuna raději vynechte. Astrologové je nemají dostatečně oklasifikované.
Při výkladu je ještě třeba přihlédnout k tomu, jak je ta planeta, která v nativním horoskopu tvoří aspekt silná, nebo slabá (v nativním horoskopu je v tabulce "Stav" uvedena síla číselně - záporné číslo udává nepříznivý vliv, kladné příznivý). Pokud je poškozená, špatný aspekt může její negativní působení ještě zhoršit a naopak. Je to trochu alchymie, ale od toho je to přece astrologie, ne ? :-))
Například, vezměme si následující tranzit, platný od 18.3. do 25.3:
11
Tento aspekt přeložíme do češtiny jako Mars kvadrát Jupiter, přičemž Jupiter je v nativním horoskopu ve znamení ryb v 11. domě. Jedenáctý dům se týká přátel, úspěchů, dětí. Mars je symbolem agrese, katastrofy, kvadrát je nepříznivý aspekt. Pokud se podíváme do nativního horoskopu na výklad postavení Jupitera v 11 domě, zjistíme, že se jedná o přátele. Pravděpodobně tedy vinou zrozence dojde k rozepřím s přítelem. Rozepře začne kolem 18.3.
Tak hurá do toho. Pro výpočet tranzitivního horoskopu, zvolte v menu nalevo možnost "Výpočet".


Tibetská jídla

31. března 2009 v 19:57 | *L* |  Receptury
Tibetská jídla
Momo, taštičky vařené v páře
Počet porcí: 4 - 6
Doba přípravy: 40 minut
Přísady:
· 3 střední jemně nakrájené cibule
· 2 polévkové lžíce oleje
· 1 polévková lžíce soli
· 1 kávová lžička sezamového oleje
· 900 g mletého jehněčího nebo hovězího masa
· 3 šálky polohrubé mouky
· 1 kávová lžička čerstvě umletého zázvoru a česneku
· 1/2 kávové lžičky mletého kmínu
· 2 polévkové lžíce sojové omáčky
· 3 šálky mouky s přísadou kypřícího prášku
· studená voda
Návod:
1. Promíchejte oba druhy mouky a postupně přidávejte vodu.
2. Asi 4-5 minut zadělávejte těsto.
3. Nechte těsto nějakou dobu odstát v pokojové teplotě.
4. K mletému masu přidejte horkou vodu, nakrájenou cibuli, olej, sůl a koření; dobře promíchejte.
5. Z těsta vyválejte co nejtenčí placku (na dobře pomoučeném válu) a vykrájejte kolečka o průměru přibližně 10 cm.
6. Na dně pařáku nechte vařit vodu.
7. Na každé kolečko vložte lžičku masové směsi a v polovině jej přehněte (jako cornwalské pirohy); okraje pevně přitiskněte.
8. Pařák namažte olejem a do oleje namočte i každé momo.
9. Naklaďte momo do pařáku tak, aby se vzájemně nedotýkaly.
10. Zakryjte pařák přiléhající pokličkou a vařte v páře asi 15-20 minut.
11. Podávejte horké s čili omáčkou.
Tento recept je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 4 - léto 1999.

Tibetská bramborová polévka
Počet porcí: 8
Přísady:
· 1 šálek másla
· 1 polévková lžíce drobně rozsekaného kořene zázvoru
· 1 polévková lžíce drobně rozsekaného česneku
· 1 šálek na kostičky nakrájené červené cibule
· 1/2 kávové lžičky kurkumy
· 1/2 kávové lžičky mletého čili
· 1/2 kávové lžičky kopan masaly
· 3 šálky bramborové kaše
· 4 šálky vody
· 1 šálek na kostičky rozkrájeného toufu
· 1 šálek nadrobno nakrájených listů špenátu
· 1 1/2 kávové lžičky bílého octa
· 1 polévková lžíce sojové omáčky
· 2 kávové lžičky soli
· 1/2 kávové lžičky černého pepře
· 2 polévkové lžíce nadrobno nakrájené zelené cibule
· 2 polévkové lžíce nadrobno nakrájené koriandrové natě
Návod:
1. Ve velké pánvi či v kotlíku rozehřejte na středním ohni máslo.
2. Přidejte zázvor, česnek a cibuli a 30-60 vteřin za stálého míchání smažte.
3. Přidejte kurkumu, mleté čili a masalu. Dalších 30 vteřin smažte a stále míchejte.
4. Přidejte brambory a zamíchejte. 3 minuty vařte a míchejte.
5. Postupně přidávejte po jednom šálku vodu a stále míchejte kovovou metličkou, aby se netvořily žmolky.
6. Míchejte dokud směs nebude hladká.
7. Přidejte toufu a špenát. Dobře zamíchejte a přiveďte k varu.
8. Přidejte ocet, sojovou omáčku, sůl a pepř. Nechejte 5 minut mírně vařit. Pokud je polévka příliš hustá, přidejte vodu.
9. Přidejte zelenou cibuli a koriandrovou nať a dobře zamíchejte.
Kopan masala
Přísady:
· 1/3 šálku koriandru
· 1/4 šálku kmínu
· 10 oloupaných tobolek černého kardamomu
· 15 oloupaných tobolek zeleného kardamomu
· 25 hřebíčků
· 2 rozlámané větvičky skořice
· 1 kávová lžička celého pepře
· 1/4 kávové lžičky čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku
Návod:
1. V hmoždíři, mlýnku na kávu nebo mixeru jemně, ne však na prášek, rozemelte dohromady koriandr, kmín, černý a zelený kardamom, hřebíček, skořici, pepř a muškátový oříšek.
2. Uchovávejte ve vzduchotěsné nádobě.
Tento recept je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 8 - léto 2000.


Šabaleg, masové taštičky
Počet porcí: 4 - 5
Doba přípravy: 40 minut
Přísady:
· 3 střední jemně nakrájené cibule
· 2 polévkové lžíce oleje
· 1 polévková lžíce soli
· 1 kávová lžička sezamového oleje
· 900 g mletého jehněčího nebo hovězího
· studená voda
· 1 kávová lžička čerstvě umletého zázvoru a česneku
· 1/2 kávové lžičky mletého kmínu
· 2 polévkové lžíce sojové omáčky
· 2 polévkové lžíce horké vody
· 6 šálků mouky s přísadou kypřícího prášku
Příprava:
1. Do mouky postupně přidávejte studenou vodu
2. 4-5 minut zadělávejte těsto.
3. Nechte těsto chvíli odstát v pokojové teplotě.
Návod:
1. K mletému masu přidejte horkou vodu, nakrájenou cibuli, olej, sůl a koření; dobře promíchejte.
2. Z těsta vyválejte co nejtenčí placku (na dobře pomoučeném válu) a vykrájejte kolečka o průměru 10 cm.
3. Na každé kolečko vložte dvě lžičky masové směsi a trochu ji smáčkněte.
4. Druhé kolečko položte navrch a okraje pevně přimáčkněte.
5. Smažte taštičky ponořené ve středně rozpáleném oleji (vždy jen několik najednou).
6. Nechte důkladně okapat v cedníku.
7. Taštičky lze smažit i na malém množství oleje (nejdřív ale osmažte maso a cibuli).
8. Podávejte horké s čili omáčkou.

Zapečená vegetariánská směs
Počet porcí: 4
Přísady:
· 1 kávová lžička oleje
· 120 gramů pohanky
· 120 gramů na kostičky nakrájené cibule
· 240 gramů nadrobno nakrájených hub
· 1,5 decilitru červeného vína
· 1,5 decilitru bujónu
· 120 gramů vlašských ořechů
· 240 gramů špenátu
· 1 kávová lžička rozmarýnu
· 1 kávová lžička šalvěje
· sůl a pepř
Návod:
1. Předehřejte troubu na 190 stupňů.
2. Zahřejte olej na pekáči a 2-3 minuty smažte pohanku. Přidejte cibuli a houby a několik dalších minut nechejte péct. Přilijte víno a bujón a přiveďte k varu. Zmírněte plamen a 20 minut vařte. Je-li třeba, přilijte více bujónu.
3. Jemně namelte ořechy. Opláchněte špenát a nechejte 6 minut dusit. Sceďte přebytečnou šťávu a nadrobno nasekejte.
4. Až bude pohanka uvařená, odstavte pekáč z ohně a nechejte ji trochu vychladnout. Přimíchejte vlašské ořechy a špenát. Přidejte koření a dobře promíchejte. Okořeňte podle chuti.
5. Vymažte pečící formu a směs do ní natlačte. Pečte 50-60 minut, dokud není povrch tmavě hnědý a na dotek pevný. Nechejte 10 minut stát a vyklopte na talíř. Podávejte s opečenou přílohovou zeleninou.
Tento recept je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 7 - jaro 2000.

Thänthug, nudlová polévka
Počet porcí: 2
Doba přípravy: 25 minut
Poznámka: vegetariáni si mohou uvařit thänthug bez masa podle stejného receptu
Přísady:
· 1 malá cibule
· 1 malý kousek zázvoru
· 1 malý kousek mouli
· 200 g jehněčího nebo hovězího masa
· 60 g polohrubé mouky
· 3 stroužky česneku
· 1 kávová lžička soli
· špenát (mražený nebo čerstvý)
· 1 polévková lžíce sojové omáčky
· 1 polévková lžíce oleje
Příprava:
1. Zadělejte na těsto z polohrubé mouky; používejte pouze studenou vodu. Přikryjte a nechte odstát.
2. Listy čerstvého špenátu omyjte a nasekejte na větší kousky. Pokud používáte mražený špenát, úplně jej rozmražte. Množství záleží na osobní chuti.
3. Nakrájejte cibuli, česnek a zázvor.
4. Maso nakrájejte na proužky a rozřežte na tenké kousky.
Návod:
1. Na hluboké pánvi osmažte cibuli, česnek a zázvor.
2. Přidejte maso a sojovou omáčku. Dobře promíchejte.
3. Přidejte litr studené vody.
4. Zatímco se bude vařit voda, vyválejte těsto do tvaru velké a tenké placky.
5. Nakrájejte těsto na proužky o síle 5 cm.
6. Proužky natrhejte na malé kousky a hned je hoďte do vroucí vody. Vařte 5 minut.
7. Nakonec přidejte špenát a koření podle chuti. Několik minut vařte na mírném ohni.
8. Podávejte horké.
Tento recept je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 6 - zima 1999.


Šamdag, tibetské karí
Počet porcí: 2
Doba přípravy: 30 minut
Přísady:
· 1 malá cibule
· 1 malý kousek zázvoru
· 1 rajče
· 1 kávová lžička mleté kurkumy
· 400 g jehněčího nebo hovězího masa
· sezamový olej
· 3 stroužky česneku
· 1 kávová lžička soli
· 2 velké brambory
· 1 malý balíček celozrných vlasových nudlí
· 1 hrst mořských řas
Příprava:
1. Namočte celozrnné vlasové nudle a mořské řasy do studené vody a nechte 10 minut stát.
2. Oloupejte brambory a nakrájejte je na kostičky.
3. Rozkrájejte maso na kostičky. Vegetariáni mohou místo masa použít toufu.
4. Nakonec nakrájejte cibuli, česnek a zázvor.
Návod:
1. Na hluboké pánvi osmažte cibuli, česnek a zázvor.
2. Přidejte kurkumu, sůl a sezamový olej. Dobře promíchejte.
3. Přidejte nakrájené maso a brambory. Dobře promíchejte.
4. Přidejte půl litru studené vody a vařte 20 minut (plyn na stupni 4).
5. Až budou maso a brambory uvařeny, vezměte vlasové nudle, nakrájejte na drobné kousky, propláchněte mořské řasy a přidejte je do karí.
6. Vařte dalších 5 minut.
7. Na závěr okořeňte podle chuti a přidejte rajče.
8. Podávejte horké s vařenou rýží.
Tento recept je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 5 - podzim 1999.


Baraka - o Reiki

31. března 2009 v 19:12 | *L* |  Baraka
BARAKA znamená v súfismu štěstí, vůni, dech, ale i esenci života, z níž pramení evoluční vývoj. BARAKA je také duchovní síla, dar Božího souhlasu. BARAKA je to, co produkují chrámy, kláštery, poutní a svatá místa a za čím tam lidé putují a co si také odnášejí. Je to láska: čím více si jí poutníci odnesou, tím více je jí k mání. Čím větší poptávka po této duchovní komoditě, tím větší je její nabídka. BARAKA je to, co hledají duchovní hledači a čeho například dosahují tančící derviši. BARAKA je také požehnání, dotek božského. BARAKA je jakési duchovní, imaginární, ale ne neraálné pole informaci o možnosti a schopnosti člověka vyladit se na něco, co ho dalece přesahuje. BARAKA je slavný dokumentární film Rona Frickeho z roku 1993. BARAKA je, podle Johna Lillyho, "kosmická láska". BARAKA je "časopis pro nový věk", který připravoval Vlastimil Marek a který vycházel, nejprve jako čtvrtletník, pak nepravidelně, jako pokračovatel časopisu MANA (vyšlo pět čísel) od roku 1996. Po nultém vyšlo celkem dvanáct čísel, poslední na konci roku 2002. Starší čísla jsou stále k sehnání v prodejně Roiva, Soukenická 3, Praha 1 (tel.: 224 817 181)
*** článek o reiki jsem si stáhla z webu v září 2006…***
(Za BARAKU a její čtenáře se Mari Hallové začátkem září 1997 ptal V. M. - Vlastimil Marek)

Reiki, pradávný systém podporující celistvost, byl znovu objeven až koncem osmnáctého století v Japonsku. Mikao Usui studoval různé formy duchovního rozvoje a léčení v mnoha zemích, včetně Indie. Hledal klíč k systému, který je definován jako jakési spojení hinduistické filosofie čaker se zenbudhistickou filosofií. Před jeho smrtí byl systém předán šestnácti Mistrům. Jeden z nich (Ch. Hajaši) zasvětil do systému ženu - Hawajo Takatu, která se dostala na jeho kliniku. Ta se posléze se stala tou, která je považována za Matku Reiki. Byla to ona, která Reiki rozšířila z Japonska do celého světa v relativně krátké době. Vyučovala tento systém v Japonsku a pracovala s jednotlivými lidmi na Havaji, než se přestěhovala do Spojených států.

Slovo Reiki znamená Vesmírnou životodárnou energii. Reiki je systém, při němž terapeut předává tuto vesmírnou energii jiným nebo sobě tím, že pokládá na tělo ruce. Je to nejjednodušší způsob na podporu celistvosti a harmonie. Energie Reiki přináší rovnováhu na emocionální, mentální, duševní, fyzické a duchovní úrovni každého živého tvora.

Učitelem je sám život
Mari Hallová
V roce 1980 se Mari Hallová rozhodla zúčastnit se kurzu Reiki. Bylo jí totiž řečeno, že až jí bude čtyřicet, bude již úplně ochrnutá a na invalidním vozíku. Když potom začala pracovat s Reiki sama na sobě, prožívala návrat k harmonii na všech těchto úrovních. Ochrnutí zmizelo, a co bylo nejdůležitější, měla dojem, že se dotkla své duše a že zažila hluboký mír. Měla pocit, jako by se probudila z dlouhého spánku. Rozhodla se zůstat v Evropě. Byla prvním Mistrem Reiki (od roku 1983) v Anglii a tak začala cestovat, pořádat kurzy. Její rodina byla šokovaná, protože ta, která vždy musela mít stálé placené zaměstnání a domov, všechno opustila a následovala svůj vnitřní hlas. Nechápali ji a měli strach, co s ní bude. V červnu 1987, několik dní před odjezdem ze Spojených států, se Mari Hallová zastavila v kanceláři u své přítelkyně. Starší žena, která tam seděla, se na ni podívala a řekla: "Brzy pojedeš na dalekou cestu a nebudeš nadále žít ve Spojených státech. Vezmi si sebou všechno co potřebuješ, zejména teplé oblečení, protože budeš probouzet spící lid mnohých kostelů". Neměla nejmenší úmysl pracovat v kostele. Odjela do Skotska pracovat se skupinou lékařů, kteří se zajímali o účinek Reiki při klinické aplikaci na deprese a také na moto-neurologické poruchy. Byla to vzrušující doba, ale něco jí stále chybělo. Modlila se, aby jí bylo sděleno, kam má jít, aby mohla sloužit. Do deseti minut od vyslovení prosby jí bylo řečeno, aby jela do Československa, kam přijela 3.ledna 1991. Přítelkyně v Holandsku jí naštěstí dala starý kabát a holinky, protože tam byla větší zima, než kdy před tím zažila. Začala vyučováním angličtiny v Krajské nemocnici a na gymnáziu v Kolíně.
Proč zrovna do Československa? Proč asi Praha přitahuje tolik cizinců?
Domnívám se, že důvodem je fakt, že tato země je středem Evropy a určitě je jejím srdcem. My všichni, kteří jsme hluboce duchovně založeni, budeme hrát důležitou roli v budoucnosti. Z tohoto důvodu, a abychom tomu vývoji posloužili, musíme napřed znovu probudit svou duchovní podstatu a posílit vlastního ducha. Dnes v každé vesnici a v každém městě vidím před sebou kostel a vzpomínám na slova oné ženy "probudit spící lid mnohých kostelů". Jakého hlubokého významu pro mne nyní nabyla její slova. Česká republika leží v srdci Evropy. Srdce je důležité pro celý organismus. Jak důležitá je láska pro léčení zlomeného srdce i celého člověka. Reiki je bezpodmínečná láska vesmíru. Věří-li někdo v Boha, dá se říci, že Reiki je bezpodmínečná láska Boží. Já sama jsem se duchovně znovu probudila. Prožívala jsem takovéto probuzení i s druhými.
To ale souvisí s duchovním probuzením jak na individuální tak na globálnější úrovni. Vyučujete Reiki, ale děláte i něco jiného. Co to vlastně učíte a předáváte?
Mnozí, kteří v této době prožívají svá duchovní probuzení, nalézají způsoby, jak pomáhat druhým prohlédnout. Podle mého názoru právě to zde dělám. Reiki umožňuje každému návrat k nejniternější božské přirozenosti. Vracíme se do své celistvosti a přitom můžeme, je-li to naším přáním, zažívat božskou podstatu druhých. Světlo objímá světlo, jelikož umožňuje vidět dál, než dosahuje iluze tmy. Všichni jsme bytosti světla na cestě k znovuobjevení své vrozené přirozenosti. Byla jsem svědkem procesu probuzení u mnoha jedinců, kteří nejdříve uviděli, jak jsou krásní, a pak pochopili v hloubi duše, že jejich příspěvek tomuto světu je důležitý. Z toho přirozeně plyne jejich touha nabídnout svou službu druhým. To jsou důvody, pro které se domnívám, že události v Evropě a určitě události v České republice podpoří budoucí vývoj. Až se nejstarší části vaší kultury vrátí ke své duchovní podstatě, povedou svým příkladem ostatní svět, aby je následoval. V zemích a národech, které byly po staletí utlačovány, nyní jedinci nalézají způsoby, jak objevit vlastní sílu a posilovat druhé v jejich pocitech velikosti; to povede k velkým změnám na celém světě. Domnívám se, že takovéto změny budou začínat zde a že my, jakožto jasné nástroje lásky a míru, jim budeme nápomocni.
Když první kosmonauté,a pak z fotografií i další lidé viděli Zemi z vesmíru, něco se začalo měnit. Vize malé planety byla na počátku globální transformace, kterou právě prožíváme. Jak to bylo s vámi?
Před mnohými lety jsem při meditaci měla také vizi světa a pro tuto vizi se věnuji práci, kterou dělám. Svět jsem viděla z vesmírného prostoru. Naše planeta je tak krásná, je modrá. A jak jsem se na ni dívala, viděla jsem světadíly, vodu a atmosféru kolem Země. A když jsem ji pozorovala podrobněji, uviděla jsem lidi, jak se scházejí v duchu bratrství. Oslavovali jedinečnost každé lidské bytosti a měli úctu ke všemu, co je odlišovalo. Nezáleželo na různostech filosofie, barvy pleti nebo jazyka. Milovali jsme, ctili jeden druhého a společně jsme přinášeli našemu světu mír.
Odtud asi také pochází symbol, který nosí ti, kteří prošli vašimi kurzy...
Navrhla jsem pro naši Reiki rodinu symbol, který mnozí členové rodiny nosí. Říkáme mu "srdce rodiny". Čtyři malé kruhy na obvodu reprezentují lidi, scházející se ze čtyř světových stran. Dále je tam srdce, symbol lásky k sobě a lásky jednoho k druhému. Uprostřed srdce je děťátko, reprezentující božskou přirozenost člověka, živé světlo, které nás ozařuje. Mnozí z více než patnácti tisíc studentů, které jsem měla tu čest zasvětit do Reiki, nosí tento symbol jako důkaz své aktivní zapojenosti do mírovém procesu, začínajícího u jednotlivce a přecházejícího do společnosti.
Co je podle Vás Reiki? Co může změnit? Začít?
Vidím Reiki jako přirozenou cestu k získání vnitřního míru a harmonie; a tak jak mír a harmonii prožíváme každý v sobě, jsme vedeni prožívat je v druhých. Jsme-li pokojní, nebudeme si přát prožívat nic než pokoj. Proto rozšíření Reiki do této země a do celého světa prospěje všem lidem. Považuji to za nádherný způsob, jak se naučit oplácet láskou a vytvářet mír, po kterém všichni toužíme a který chceme odkázat svým dětem a světu. Mír začíná v nitru jedince, odkud vějířovitě vyzařuje, aby se svým dotekem připomenul jako možnost.
Co nabízejí a učí kurzy Reiki?
V prvé řadě jde zde prožitek účasti na kurzu Reiki, napřed prvého kurzu pro začátečníky, kdy Mistr Reiki žákovi při zasvěcení nalaďuje na vibrace Reiki jeho čtyři duchovní energetická centra - čakry. Pro mne je to opětovné spojení s duchovní božskou podstatou, znovuprobuzení a napojení na Reiki vibrace. Po zasvěcení je u každého člověka tato Reiki energie k dispozici a může ji předávat až do konce života.
Ale to je přece začátek duchovní cesty...
Kdysi jsem se domnívala, že se naučím nějaké technice Reiki, ale co se ve skutečnosti událo, bylo, že jsem se vydala na cestu, na níž sama energie byla mým mistrem a učí mě. Učila mě návratu k celistvosti. Každý další krok, který jsem na cestě Reiki udělala, potvrdil pravdivost této myšlenky. Jde o nikdy nekončící proces sebeodevzdání. Po dotyku s onou energií dochází k našemu návratu k harmonii, zčásti proto, že se zbavujeme disharmonie odpoutáním se od všeho, co v nás působilo nevyrovnanost. Někdy si ani nejsme vědomi, jakých částí sama sebe jsme se vzdali a ani to není nutné. Reiki podivuhodným způsobem samo vyhledá to, co není v harmonii a pomáhá navrácení naší rovnováhy.
Účastí na prvním kurzu Reiki to ale jen začíná. Co je dál?
Účastí na kurzu Reiki I začíná celý proces. Je důležité Reiki používat v denním životě. Smět používat Reiki je výsadou, která přináší prožitek harmonie a jejím praktikováním učíme sami sebe. Po nějaké době se může žák rozhodnout účastnit se kurzu Reiki II. Na něm se mu dostává dalšího zasvěcení a jsou mu předány tři velmi staré symboly, spojené s Reiki. Ty spolu se zasvěcením zintenzivňují energii. Tato energie druhého stupně působí silně na emocionální i mentální úrovni a žák se naučí posílat ji na dálku. Při tom zjistí, že schopnost Reiki je skutečně neomezená časem a prostorem. To je plně dostačující pro obecné životní situace. Po absolvování kurzu Reiki I a II člověk může účinně pomáhat sobě, rodině, přátelům a širšímu okruhu lidí ve společnosti.
Vy ale pořádáte i kurzy s jiným zaměřením. Jaké a proč?
Zabývám se i pořádáním dalších kurzů, které v člověku mají posilovat již probuzeného ducha. Zjistila jsem, že disharmonie má z velké části původ v emocionální úrovni. Jeden pětidenní seminář je proto pořádán za účelem prožívání životních cyklů růstu, zrání a funkce našich smyslů. Spojuje nás s rozhodováním a emocemi raného věku, které jsme si ukládali v době dospívání a poskytuje možnost tyto vazby uvolnit a přeměnit na konstruktivní energii.
Dále vedu devítiměsíční kurz pro žáky, kteří prošli kurzem Reiki II, intenzivní kurz, pracující s celým systémem čaker. Scházíme se jednou za měsíc na celý víkend. V procesu určení vlastní nové identity používáme kombinace pohybů, barev, zvuků, různých cviků, práce individuální i ve skupinách a četby z knihy "Celestinské proroctví." Absolvování tohoto kurzu jsem určila jako předpoklad pro získání kvalifikace profesionálního terapeuta Reiki. Jsem přesvědčena, že čím víc jsme ochotni se o sobě dozvědět a čím víc stínů jsme ochotni v sobě odhalit, tím lépe budeme schopni práce s druhými. Skutečná práce začíná u vlastní osoby.
Jsou v České republice už i profesionálové Reiki?
Letos v létě jsem zavedla první kurz pro profesionální terapeuty Reiki v této zemi. Několik mých žáků se mnou strávilo čtrnáct intenzivních dní v horách blízko Liberce, kde se dozvídali mnohé o sobě a učili se pozvedat Reiki z úrovně domácího pomocníka na úroveň profesionální. Osnovy obsahovaly i anatomii, fyziologii, poradenství a jeho aplikaci v praxi. Byla to krásná zkušenost.
Máme už i mistry Reiki?
V příštím roce hodlám zasvětit v rámci naší Mezinárodní asociace Reiki první mistry v této zemi. Do té doby každý bude mít za sebou nejméně tři roky svého života, které věnoval Reiki, dříve než vykročí na svou další cestu k ještě hlubšímu sebeodevzdání jako Mistr. Je jisté, že tito lidé hledali a v sobě mnohé objevovali po dobu delší tří let, ale toto údobí bylo intenzivnější a po mém boku. Věřím, že cesta k dosažení mistrovství vyžaduje pečlivou přípravu, vybudování pevných základů pro sebe a svou práci.
Potřebuje výchovný proces nějaké tajemství, nějaký rituál?
Ve všem, co v životě děláme, je trochu magie nebo určitý rituál. Ať chceme nebo ne, u každého z nás je to patrné. Teprve nedávno jsem si všimla, že si každý den oblékám ponožky a boty zcela určitým způsobem. I to je rituál - způsob, jak se oblékám. Pro mne je Reiki zvláštní rituál; každý den, když působím Reiki na sobě, dotýkám se vlastní duše, dotýkám se ducha celistvosti a Jednoty. S tím, jako s požehnáním, začínám i končím svůj den a je to něco, na co se vždy těším.
Ve výuce Reiki je rituálem proces zasvěcení, čas kdy se žák a Mistr setkávají. Jsem přesvědčena, že vztah žáka a mistra je velmi výjimečný a pomáhá oběma. Velmi usiluji o udržení reálného vztahu, který bude žákovi nadále posilou. Já neznám všechny odpovědi na jejich problémy; mohu mluvit jen z vlastní zkušenosti, ale vždy vedu žáky k tomu, aby odpovědi nalézali sami v sobě. Oni sami jsou tím tajemstvím. Já nejsem guru, spíše žena se životními zkušenostmi, která snad může druhým pomoci. Jsem Mistr Reiki v tom smyslu, že samo Reiki zůstává mým Mistrem a nadále mě vzdělává. Při vyučování druhých jsem si stále vědoma toho, že se zároveň dostává vyučování mně.
Někteří učitelé podobných metod a filosofií si zachovávají učitelský odstup. Jak je to u Vás?
První zásadou naší asociace je, že jsme rodinou. V Reiki rodině jsme všichni bratři a sestry. Při setkání dochází mezi námi k přirozené výměně projevů lásky. Je zcela přirozené, že se objímáme na uvítanou, že se zajímáme o to, co kdo dělá, co se učí a že se navzájem podpoříme. Reiki společně prožíváme a tak vytváříme mikrokosmos, obraz toho, co by velký svět mohl prožívat, kdyby se k tomu odhodlal.
Člověk který pracuje s Reiki, pomáhá druhému, ale především sám sobě. Spouští pozitivní změny ve svém okolí. Kam to až může dojít?
Dovedete si představit, jak by mohl svět v budoucnosti vypadat, kdybychom se my lidé rozhodli, že jsme bratři a sestry? Kdybychom si řekli, že každý člověk má svou cenu a že stojí zato ho vyslechnout? Kdybychom přestoupili to, co nás omezuje a vkročili do příbuzenských vzájemných vztahů? Kdybychom byli schopni komunikovat a kladně reagovat? Vážně si myslím, že k tomu spějeme. My můžeme a také budeme žít v budoucnosti, naplněné mírem. Ale napřed si musíme uvědomit, že vše, co děláme, má dopad na větší celek. My nejsme oddělení, nás odděluje ego. Tolik usilujeme o to se vymezit jako jedinci, vydobýt kolem sebe prostor a zapomínáme, že můžeme být uznáváni a milováni jako jedinci a nadále zůstávat částmi celku.
To ale vyžaduje především změnit dosavadní způsob myšlení. Přejít od veskrze pesimistického, kritického pohledu na svět, k optimistickému a pozitivnímu vnímání reality.
Když změníme svůj způsob myšlení, můžeme skutečně zažít pocit jednoty se vším, s lidmi, s přírodou a s podstatou všeho stvoření. Abychom se dostali tak daleko, musíme se napřed zbavit starých struktur, systémů, v které jsme věřili a v nichž není místo pro Jednotu. Bude se to podobat přesazení vzácné květiny. Napřed je třeba odstranit starou zem, pak opatrně rostlinu přenést do nového květináče s výživnou zemí, dobrou pro růst. Bude-li květina s láskou zalévána, poskytne nám krásnou blahodárnou vůni. Její semena dají vznik novým květinám a mír ovládne náš svět. Bude tomu tak proto, že jsme pečovali o vlastní zahrádky a společně oslavili velkou zahradu lidství.
A znovu jsme u duchovnosti, a nutné změny k více duchovnímu než sobeckému a materiálnímu přístupu. Pozorujete nějakou změnu?
To je snad v této době duchovním úkolem Reiki. Pomocí Reiki se vracíme ke své duchovní podstatě; dotýkáme se své duše, poznáváme své světlo a pak dokážeme prožívat i světlo a lásku u druhých. Poselství Reiki se za všechna ta léta v ničem nezměnilo. Jedinou změnu vidím v tom, že víc lidí se učí Reiki, používá ji a více se dostává do styku se svou duchovní podstatou. Dnes je Reiki po celém světě a tak má bezpodmínečná láska větší možnost působení. Také fakt, že my lidé jsme prožívali tak velkou část života v disharmonii nás vede k pochopení, že můžeme učinit změnu k lepšímu.
Takže si nestěžujete, pokud jde o dobu, ve které žijeme?
Myslím, že žijeme v období duchovní renesance. Je povzbuzující vidět, jak se duchovní a náboženští vůdci scházejí a hledají způsoby komunikace a sjednocení, jak muži a ženy uznávají důležitou roli jedince a snaží se společně nalézt mírová řešení a cestu návratu k duchovnímu životu. To se nyní děje na celém světě; nepochybně se to děje zde, v této zemi. Byl tu Dalai Lama - v jak důležité době žijeme a jak velké příležitosti se nám otevírají do budoucnosti! Vše, co musíme učinit, co si musíme zvolit, je říci "ano". Věřím, že právě v této době stavíme most pro veškeré lidstvo. V zemi, která oplývá tolika krásnými mosty, máme příležitost společně započít s jeho stavbou. Jako srdce člověka spojuje jeho duchovní energii s fyzickou, přišel nyní čas stavět mosty od jednoho srdce k druhému s porozuměním, soucitem a ochotou spolu vytvořit něco nového, vzrušujícího.
Ve své meditační praxi používám symbol mostu, světelného mostu, po kterém všichni mohou přecházet sem i tam. Představuji si, že tento most se podobá Karlovu mostu. Není ani příliš úzký, ani příliš vysoký. Poskytuje lidem pohled na krásu a dává jim prostor, aby se mohli na své cestě na chvíli zastavit aniž by překáželi provozu. Atmosféra je plná dění, plná života. Most má svou historii a mnohým lidem pomáhal při jejich putování. Jsem přesvědčena, že je důležité používat obrazotvornosti a vizí k vytváření toho, co si přejeme. Musíme mít před sebou obraz konečného výsledku, k němuž spějeme. Samozřejmě musí v tomto procesu být i prostor pro tvořivost. Jestliže jsme si obraz definovali příliš přesně, často si klademe požadavek, že mu má výsledek přesně odpovídat. Do tvorby svých snů a přání bychom měli zapojit všechny smysly, jsou zajisté součástí toho, kdo jsme a kým se stáváme.
Reiki dělá z jeho adeptů klidné a harmonické osobnosti. Člověk je ale musí dělat naplno.
Jestliže nezapojíme do aktu tvoření celou svou bytost, které její části budou vynechány? Proto je vnitřní harmonie tak důležitá. Když se naše mysl přiklání k jedné věci a srdce k druhé, končíme v disharmonií, a jelikož čile reagující mysl je velmi silná, obvykle vyhraje nad srdcem. Možná to je příčina našeho dnešního stavu. Lidská srdce se uzavírala a čilá mysl nás zahnala na scestí, do světa vítězů a poražených, kde jeden pes požírá druhého, kde přežijí nejsilnější a zvítězí nejbohatší. To vše je vytvářeno egem a posilováno myslí. Jedině tam, kde vede srdce spolu s odpovědnou myslí, je možné vybudovat potřebné mosty mezi lidmi.
Stále se usmíváte, záříte - máte také nějaké krize? Jak je řešíte?
V mém životě byla údobí velkých vnitřních bojů, jakoby se v mém nitru odehrával válečný konflikt. Tehdy jsem také prožívala konflikty s lidmi kolem sebe. I mí přátelé se potýkali se svými osobními válkami a sdíleli jsme stejnou představu o světě a o tom, jací bychom měli být, abychom v něm přežili.
Připomíná to trochu dobu, kdy dospívající mládež cítí, že musí vyhlásit svou nezávislost. Mladí se chtějí odlišit od svých rodin, uplatňovat svou individualitu a při tom se sdružují v disharmonických tlupách. Cítí se nepochopení; rodiče jsou jim cizí a reprezentují autoritu, které je třeba oponovat. Ó, jak jen proces probuzení hormonů nás dokáže uvrhnout do zmatků. Posléze ale dochází k návratu do harmonie. Avšak jestliže jsme přijali a uvěřili v nějaký systém plný předsudků, boje pokračují. Předsudky se také týkají našich představ o sobě. Je někdy lehčí milovat druhé, než milovat samy sebe.
Zdá se mi, že se rodíme nevinní a čistí jen proto, abychom se při dospívání tomu stavu vzdalovali. Naše reakce vytvářejí životní názory, které jsou chybné, a kterých se přesto držíme za každou cenu. V určitém okamžiku dojde k návratu k původní duchovní podstatě. Stává se to v okamžiku probuzení; možná jsme zažili tragédii, nemoc nebo na základě prožitku hluboké pravdy, který se nás dotkl v kostele, na vrcholu hory nebo dokonce při zasvěcováni do Reiki. Potom co jsme znovu zažili jiskru božské moudrosti, svou duchovní nevinnost a čistotu, zůstává nám před očima jako světlo majáku, k němuž se můžeme vracet. Světlo nás volá domů.
Jaké je poselstvím Reiki? Co znamená být mistr Reiki?
Je to poselství, jak ho vnímám já. Každý mistr Reiki je jiný, každý učí z jiného hlediska, každý z nás měl rozdílné životní zkušenosti. Rozhodně samo Reiki, jako náš mistr, každého z nás dále učí stát se pravdivějším a skutečnějším člověkem. Je velmi důležité naučit se rozlišovat a vybírat si, s kým máme studovat, dokonce i jakou knihu máme číst. Je jisté, že přitažlivost k určité osobě má důvod, bývá to moment, kdy je nám dána příležitost se znovu definovat.
Titul mistr Reiki ztratil něco ze svého původního významu tím, že bylo zavedeno více systémů Reiki a že někde je možné obdržet titul Mistra Reiki v kurzu za jediný víkend. Takže samotný titul již nedává záruku a nedovolí rozpoznat, kdo věnoval této práci dostatek času a je schopen zastat ji na nejvyšší úrovni.
Jak člověk pozná, který kurz nebo systém si má vybrat? Jak má člověk vědět, který systém je nejlepší? Je tu celá řada Mistrů, ale co o nich kdo ví a hlavně jak dlouho se už věnují výuce? Komu můžete klást tyto otázky, klademe-li je vůbec?
Problém tkví v tom, že jsme se nenaučili umění rozlišovat, ale přijímáme to, co je k dispozici. I když čteme knihu, věříme, že autor má větší vědomosti než my. Ale je to pravda? Já například píši knihy z vlastní zkušenosti. Jestliže to, co čtete vám pomáhá a můžete to přijmout, tak je to dobře, ale důležitá je vaše rozlišovací schopnost. Nebudete-li souhlasit s tím, co čtete, budiž. Nabízím vám toliko svou vlastní zkušenost. Každý z nás má možnost volby.
Abychom mohli zvolit a aby nám volba byla ku prospěchu, musíme zjistit, jaké jsou rozdíly. Na ty rozdíly se musíme dotazovat. Nejlépe je dotazovat se samotných Mistrů a účastníků jejich kurzů.
Pro mne je nejdůležitější vědět o lidech, s kterými mám pracovat nebo studovat v kurzu, jací to jsou jedinci, to znamená jaká je úroveň jejich osobní a duchovní integrity a úroveň jejich vědomí. Také je-li s touto úrovní profesionální a duchovní jejich osobní život v souladu. Praktikují co možná nejvíc z toho, co učí, nebo o tom jen hovoří?
Reiki je duchovní systém. Systém, o kterém já a mnoho jiných věříme, že je založen na bezpodmínečné lásce. Pokud někdo z Mistrů učí filosofii založené na strachu, nebo pokud ponižuje druhého Mistra, nedodržuje zásady Reiki.
Často se u lidí, kteří si sami sebou nejsou jisti, stává, že se posmívají druhým proto, aby se cítili lépe. Posměchem druhé osobě ubírají na důležitosti, aby byla méně, než jsou oni. Tím se sami stávají "lepšími než jsou ostatní". Tento způsob myšlení a chování připouští také předpoklad: existuje-li někdo lepší, musí též existovat někdo horší. Někteří budou také zneužívat svého postavení Mistra k získání moci nad druhými. Budou-li tvrdit, že oni znají odpovědi, budou je žáci potřebovat. To je typický guruovský komplex.
Jak si tedy může někdo, kdo se chce zúčastnit semináře Reiki, vybrat Mistra, u něhož se chce učit? V různých publikacích najdou zájemci informace o kurzech, s udáním ceny a místa pořádání. Někdo, kdo chce nakupovat lacino, si pravděpodobně vybere ten nejlevnější kurz - konec konců "kdo si myslí, že jsou, že si nechávají za tak dobrou věc tak draze zaplatit?" Nebo snad někdo hledá kurz, který bude uspořádán v místě, blízko svého bydliště, aby nemusel tak daleko cestovat?
Pro mne je důležité, aby člověk, se kterým studuji, dodával ostatním sílu. Aby to byl člověk, který si zvolil kráčet lidem po boku a ctít jejich suverenitu a jedinečnost; který se bude s nimi podílet o své zkušenosti a ponechá jim prostor pro vlastní zkušenost. Možná by pomohlo položit tomu člověku několik otázek. Například: Pověz mi o sobě a o prostředí, ze kterého pocházíš. Jak jsi se dostal(a) k Reiki a jak Reiki zasáhlo do tvého života? Proč jsi se rozhodl(a) stát se mistrem? Jak dlouho ti trvalo získat mistrovský titul a ve které linii Reiki ? Jak dlouho vyučuješ Reiki a kolik máš žáků? Máš určitý důvod, proč se věnuješ této práci?. Jsi zapojen(a) do některé Reiki organizace? V kladném případě, má tato organizace morální kodex a jak je postaráno o žáka? Poskytoval(a) jsi, nebo poskytuješ klientům působení v klinických situacích? Na které druhy nemocí nebo disharmonických stavů jsi působil(a) prostřednictvím Reiki?V čem vidíš svou roli při poskytování Reiki?Kdo působí při Reiki, neboli kdo léčí? Jak se naučíš, nebo jak "dostáváš" Reiki? Máš některé žáky dlouhodobě? Staráš se o své žáky? Je-li tomu tak, jakým způsobem jim poskytuješ svou podporu?
Je ale možné vyptávat se a ptát i mistrových žáků. Například: Splnil kurz tvá očekávání? Co jsi považoval(a) za nejdůležitější zážitek semináře?Domníváš se, že budeš pokračovat v Reiki s tímto mistrem?Doporučil(a) bys tento kurs druhým? Používáš energii Reiki a pociťuješ nějaké výsledky?Co se ti o mistru, který vedl tento kurz, vrylo do paměti ? Pociťuješ určité zplnomocnění k praktikování Reiki?
Pro mne nejdůležitější aspekty, které může Mistr žákovi přinášet, jsou láska k sobě a radost ze života. V těchto ohledech může člověk také posloužit lidem na celém světě. Můžeme se podílet na vytvoření míru ve světě, když každý začne u sebe.
Říká se, že při léčení Reiki dochází někdy i k zázrakům. Zažila jste něco takového?
Během svých sedmnácti let putování po cestě Reiki mi bylo dopřáno být svědkem mnohých zázraků. Pracovala jsem s velkým počtem lidí. Jeden z těchto zázraků, který stále ještě nosím v srdci se týká ženy z malé vesnice ve středních Čechách. Chodila jen s pomocí dvou berel a některého člena rodiny. Za posledních patnáct let nebyla sama nakoupit, zůstávala stále doma s výjimkou chvil, kdy jí rodina pomohla posedět venku. Říkala, že víc než čtrnáct let už nebyla na své zahradě. Rodina mi tuto ženu přivezla a já jí položila ruce na nohy a působila i na celé tělo. Okamžitě usnula. Rodině jsem poradila, aby jí denně masírovali nohy pro zlepšení krevního oběhu. Na svou pátou návštěvu u mne vkročila s berlemi zdviženými nad hlavou. Povídala, že byla ráno pěšky v obchodě pro chleba a zastavila se u sousedky na kus řeči. To byl nádherný okamžik, zapnula jsem hudbu a spolu jsme si zatančily. Dvě babičky oslavovaly její zázrak - ona se sama vyléčila.
Pak jsou zde samozřejmě také zázraky, které se stávají při působení na dálku. Tato metoda se vyučuje v kurzech Reiki II. Před necelými pěti lety byla u mé matky, žijící v Houstonu v Americe, diagnostikována rakovina s prognózou tří měsíců života. Matka žije dodnes bez stopy po rakovině. Nádor zmizel. Matka je přesvědčena, že Reiki energie, posílaná z České Republiky, jí umožnila život. Její lékař jí řekl, že pro ten zázrak nemá logické vysvětlení a nazývá Reiki božským zásahem.
Zázraky nejsou určeny svou velikostí, jsou prostě zázraky! Ať jsou to změny vnitřní nebo vnější, jsou to zázraky. I když je nikdy neočekáváme, jsme vždy vděční, bylo-li nám dáno být nástrojem vyléčení.
Co známe dnes z toho, co neznali staří Mistři z Dálného východu? Existuje něco, co oni ještě dnes vědí a my ne?
Jediné, co mě napadá, je, že my stále ještě nevíme, že v tichu mysli můžeme zažívat Boha a jeden druhého a že o mnoho více zakoušíme při prostém životě. Snad si dnes uvědomujeme jednu věc, kterou neznali oni; a to je, že se nemusíme odebrat do samoty na vrchol hory, nýbrž že si můžeme zvolit prožívat to společně. Vzdávám čest moudrosti starších a ochotě nás "prožívajících přítomný okamžik" stvořit něco všeobsažného, všeobjímajícího - vzdávám čest LÁSCE.





Psychosomatická literatura

31. března 2009 v 19:05 | *L* |  orálové útesy...
PONĚŠICKÝ, Jan
P 6623
Neurózy, psychosomatická onemocnění a psychoterapie : hlubinně-psychologický pohled na strukturu a dynamiku psychogenních poruch / Jan Poněšický . - Vyd. 1 . - V Praze: Triton, 1999 . - 207 s. ; 20 cm
ISBN 80-7254-050-5 : Kč 148,00
Kniha, určená odborníkům i laikům, rozebírá lidskou psychiku a objasňuje vznik neuróz či psychóz a seznamuje s vhodnou psychoterapií.
Deskriptory




POVÍDÁNÍ
P 7481/2
Povídání o astmatu ; [Díl] 2 / Jan Poněšický ... a kol.; il. Jiří Hlaváček; fot. Alena Kačinetzová . - Vyd. 1 . - Praha: Triton, 2003 . - 143 s. ; 17 cm . - (Nekonvenční postupy v moderní medicíně)
ISBN 80-7254-405-5 : Kč 149,00
Seznámení s alternativními metodami léčby astmatu, které nám nabízí orientální lékařství, homeopatie či přírodní léčitelství.
Publikace navazuje na knihu MUDr. Janíčkové Povídání o astmatu I, kde čtenáři získají obecné informace o astmatu, jeho průběhu a klasické léčbě. Autoři této knihy, erudovaní lékaři, se však tentokrát snaží ukázat léčebné metody zmíněného onemocnění i z trochu jiného pohledu, než nám většinou nabízí moderní lékařství - nabízejí pacientům možnosti léčby podle tradiční orientální medicíny, přírodní léčbu, homeopatii, akupunkturu, ale také nezbytné dodržování zásad správné duševní hygieny. Všechny popisované "alternativní" (i když ve skutečnosti tradiční) metody mohou vhodně doplňovat klasickou medicínskou léčbu, neboť astma nesouvisí pouze s imunitním systémem, důležitý je i celkový životní styl pacienta, stravovací návyky, rodinné prostředí a především stav mysli. Kniha má sloužit jako vhodné upozornění na možnosti alternativní léčby astmatu, které však - jak autoři sami varují - nesmějí nahrazovat lékařské ošetření. 8. 8. 2003 Sára
Deskriptory



PONĚŠICKÝ, Jan
P 7054
Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky / Jan Poněšický . - Vyd. 1 . - V Praze: Triton, 2002 . - 120 s. ; 17 cm . - (Psychologická setkávání; sv. 1)
ISBN 80-7254-216-8 : Kč 99,00
Publikace se zabývá psychosomatickými souvislostmi vzniku nemocí a možnostmi jejich léčby pomocí psychoterapie.
Publikace je rozdělena na dvě části - obecnou a speciální. V obecné části autor vymezuje a definuje tento vědní medicínský obor, vysvětluje základní příčiny psychosomatických poruch a možnosti jejich léčení prostřednictvím psychoterapie. Speciální část je věnována jednotlivým nemocem a jejich příčinám, které mohou být způsobeny traumaty či nevyřešenými osobními problémy: srdeční onemocnění, vysoký krevní tlak, astma, bolesti hlavy, bolesti pohybového ústrojí, kožní onemocnění, gynekologické poruchy, nemoci zažívacího ústrojí, poruchy příjmu potravy (anorexie a bulimie), nádorová onemocnění. Autor podrobně rozebírá psychosomatiké příčiny vzniku jednotlivých onemocnění a možnosti psychoterapeutické léčby. kopencoz P1
Deskriptory



KDYŽ
P 7546/2
Když srdce stůně ; 2 / Jan Poněšický ...a kol. . - Vyd. 1 . - V Praze: Triton, 2003 . - 174 s.: tab. ; 17 cm . - (Nekonvenční postupy v moderní medicíně)
ISBN 80-7254-425-X : Kč 159,00
Přehled metod alternativní medicíny pro léčbu kardiovaskulárních chorob.
Publikace, která je určena poučenější veřejnosti se zabývá alternativní léčbou kardiovaskulárních chorob. Je pojata velice rozumně, nekonvenční metody léčení nepřeceňuje ani nepodceňuje, snaží se seznámit s jejich reálnými možnostmi i s jejich nebezpečím. Jednotlivé kapitoly se zabývají psychosomatickou léčbou, akupunkturou, homeopatií, ájurvédskou medicínou a výživovými doplňky v souvislosti
Deskriptory



PONĚŠICKÝ, Jan
L 12184
Agrese, násilí a psychologie moci / Jan Poněšický . - Vyd. 1 . - V Praze: Triton, 2005 . - 226 s.: front. ; 21 cm
ISBN 80-7254-593-0 : Kč 299,00
Psychoanalytická studie zkoumá podstatu agrese a násilí a odhaluje jejich styčné body i rozdíly.
Analýza principů fungování lidské psychiky má odhalit zdroje, z nichž pramení destruktivní, eticky kontroverzní chování, jako je kupříkladu agresivní a násilné jednání. Snaha nalézt příčiny motivace jednotlivce k agresivnímu nebo násilnému činu... Většinou se nejedná o pouhé vyvrcholení násilného směřování konkrétního jedince, ale spíše o útok s cílem uchovat vlastní duševní rovnováhu. Násilník se snaží překonat vědomí vlastní bezmoci: za žádných okolností nechce být obětí, proto bude raději pachatelem. Český exilový psychoterapeut tak zkoumá mechanismus, jenž v lidské bytosti spouští agresivní a násilné tendence. Druhou část knihy tvoří práce německých a českých psychologů, psychoanalytiků i sexuologů o různých aspektech a formách násilného chování.
Deskriptory



PONĚŠICKÝ, Jan
L 11706
Fenomén ženství a mužství : psychologie ženy a muže, rozdíly a vztahy / Jan Poněšický . - 2. vyd . - V Praze: Triton, 2004 . - 201 s., barev. il. ; 21 cm
ISBN 80-7254-374-1 : Kč 199,00
Vysvětlení základních rozdílů mezi muži a ženami na základě jejich odlišného psychického vývoje.
Autor usiluje o popis mužství a ženství z pohledu psychologa a psychoanalytika. Snaží se vystihnout typické vlastnosti obou pohlaví, jejich zvláštnosti, rozdíly a vzájemné vztahy, způsoby prožívání a chování, problémy, se kterými se potýkají. Základní linií, ze které se vše odvíjí, je psychický vývoj mužů a žen, jejich vztahy s rodiči, proces individuace a hledání pohlavní identity. Velká pozornost je věnována zvláště vztahům mezi rodiči a dětmi, které mají - dle psychoanalytické interpretace - svoje zákonitosti i úskalí a které významně ovlivňují život člověka v dospělosti. Nejedná se o žádnou populárně naučnou příručku na téma partnerských vztahů, ale o odborný výklad psychologie ženy a muže, který potěší a zaujme čtenáře s hlubším zájmem o danou problematiku.
Deskriptory