Poutník cherubínský

1. dubna 2009 v 19:15 | *L* |  Poezie
Angelus Silesius: Poutník cherubínský, Unitaria-ÚCN, Praha 1980;


Prolog:
Kdo pravdu života a cenu vyčíslí?
Ta smrtí proniká a čeká za smysly.

Svět(l)a, hlubiny

Je mléko lidství tvé a božství víno je,
a pro posilu pij moudře oboje.

Kdo svatý, v sytosti se nechce radovat.
Tu blahou žízeň mít a znát ten sladký hlad.

Kdo dětské srdce má a čistou duši panny,
je archou v potopě a v poušti džbánkem many.

Čím více z moudrosti jak ze zdroje se pije,
tím více pramení, tím hlubší, mocnější je.

Když srdce nevymyls a na stěnách lpí špína,
pak do té nádoby Bůh nenalije vína.

V moři je mořem vše, i kapka mořem vzatá,
a bohem nebyla by v Bohu duše svatá?

Je mořem kapička, když vplyne do moře

a duše bohem, když je v Bohu nahoře.

Jak v moři nemožno je krůpěj pojmenovat,
tak stejně duši mou, jež v Boha šla se schovat.

Ten den, kdy změříš mne, věř, nikdy nenastane,
vždyť nekonečno mnou putuje a vane.

Kdo jest, jak nebyl by a jak by nebyl býval,
buď jist, že zchvátil ho už čirý božský příval.

Kdo patří na Boha, ten vidí najednou,
v čem jiný hledat chtěl by věčnost bezednou.

Zápas člověka
Já nevím, to, co jsem, já nejsem to, co vím.
Jsem cosi, cosi ne, jsem bod, jsem kruh, jsem vším.

Nic není, jen my dva, když neni mne a tebe,
tu Bohem není Bůh a padá celé nebe.

Dvě oči duše má: to jedno vidí čas
a druhé upřeno je do věčnosti zas.

Když duše v těle je, pak více než kdo tuší
a kdo může pochopit, je také tělo v duši.

Jsem širý jako Bůh. Nic nemůže zde být,
čím celý vesmír mne by mohl obklopit.

Je příliš úzký svět a příliš malé nebe,
ach, kde chceš umístit, má duše, samu sebe?

Zkus ducha uvěznit a sevřít do okovu,
on vstane nezlomen a nespoután vždy znovu.

Sám sebou nežiji, jen mrtvým tvorem jsem,
jen Bůh zná živit sám mé žití životem.

Co velkým nad velke se zdá, jsem převýšil,
i Bůh by beze mne sám sebou malý byl.

Tím víc je v duši Bůh , čím víc je ona v Bohu,
nic více a nic míň i já tak věřit mohu.

Bůh musí chtít co já, když zhaslou vůli mám,
tak předpisuji mu svůj vzor a cíl já sám.

Vše musíš ziskat zde, což lze si představit,
když nemáš království, že můžeš králem být?
...................

Závěr
Teď už dost, příteli. A chceš-li vědět více,
hleď sám být podstatou a v slovo proměnit se.

Díky Neřečníkovi, který mi text poslal (z cd kam bylo uloženo 14.1.2002)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama