Pernicky

20. prosince 2010 v 12:50 | *L* |  Receptury
Med divokých včel byl jednou z prvních potravin člověka. A tak je klidně možné, že placky z mouky a vody ochucoval právě jím. Perník tedy klidně může být mladším bratrem chleba. Provází lidstvo celými dějinami. Pečivo z mouky a medu našli archeologové v egyptských hrobkách. Historikové zachytili poznámky o něm v dílech antických spisovatelů. V Čechách se první zmínka o perníku datuje k roku 1335 a pochází z Turnova, kde prodávali perník cáletníci - tak se tehdy perníkářům říkalo. K přípravě těsta prý používali až devadesát druhů vzácných koření a bylin. Podle nich byla také pojmenována pražská Caletná ulice, dnešní Celetná.

Těsto staré léta

Názvem perník se medové pečivo označuje od doby, kdy se jeho chuť začala upravovat pepřem. Dnešní domácí perníčky ovšem už nemají s těmi původními nic společného ani z hlediska přípravy, ani z hlediska chuti. Staročeské perníky se připravovaly podle složitých tajných receptur, které si každý mistr pečlivě střežil a předával je pouze svému nástupci. Obsahovaly drahé a ne vždy dostupné suroviny. Těsto se připravovalo měsíce, ba i léta dopředu a nechávalo se dlouho odležet. Říkalo se, že nejlepší perníky na svatbu byly z těsta zadělaného v den narození nevěsty… Perníkáři byli hlavně muži, šlo o totiž náročné řemeslo. Směs na těsto vážící desítky kilogramů se musela prosívat, cedit, zahřívat, mísit… A to nemluvíme o náročném hnětení. Povrch upečených perníčků byl hladký a zdobil se barevnými polevami, později pak čokoládou.

Umělecké formy

První perníky se vytlačovaly do forem z pálené hlíny. Ty v 16. století nahradily vyřezávané dřevěné kadluby, jenž byly samy o sobě malými uměleckými díly. Dlabaly se z hruškového, případně švestkového, třešňového, lipového či bukového dřeva a měly nejrůznější tvary a motivy. Ty nejoblíbenější se zachovaly dodnes: srdce, čerti, mikulášové, koně, husaři, panenky… Perníkářství zaniklo ve druhé polovině 19. století. Vytlačily ho moderní cukrářské výrobky. Dřevěné formy se přestaly vyplácet a nahradily je obyčejné plechové, které používáme dodnes.

Pokud chcete ještě v tomto období těsně před Vánocemi zkusit těsto, ze kterého se perníčky nemusejí nechat dlouho odležet, jste tu správně...
Výborné perníčky, které se vůbec nemusí nechat uležet. Vhodné jak na vánoční perníčky, tak i na velikonoční perníková vajíčka.

Mouku smícháme se sodou, přidáme tekutý med, změklou Heru a ostatní přísady. Troubu předehřejeme na 200 °C. Ze surovin vypracujeme tuhé těsto, které se nesmí lepit. Na pomoučněném válu nebo mezi dvěma mikrotenovými foliemi (je lepší) vyvalujeme z těsta placky o síle asi 3 - 4 mm. Z placek vykrajujeme tvary, které klademe na plech lehce vymazaný tukem nebo vyložený pečicím papírem. Vkládáme do předehřáté trouby. Medové perníčky pečeme 3 - 6 minut, podle velikosti tvarů. Ihned za horka potíráme rozšlehaným vejcem. Po vychladnutí zdobíme polevou podle vlastní fantazie.

Těsto:
  • 450 g hladké mouky
  • 3 lžíce tekutého medu
  • 2 vejce
  • 1 lžička jedlé sody
  • 80 g Hery
  • 130 g cukru moučka
  • 0,5 lžičky mletého anýzu
  • 1 lžička mleté skořice
  • 0,5 lžičky mletého hřebíčku
  • strouhaná citronová nebo pomerančová kůra
  • 1 vejce
  • Zdobení
  • bílková poleva
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama